#495 TEATRÁLNÍ VÁNOČNÍ HEJTY

Není žádnou novinkou, že Vánoce pro spoustu lidí nepředstavují svátky klidu a míru. Vlastně bych řekla, že pro mnoho mých známých a kamarádů jsou Vánoce za trest, berou to jako náročnou životní zkoušku svojí trpělivosti, nervů a jater. A já vím, že je co hejtovat. Fronty v obchodě, fronty v tramvaji a pitomý otravný lidi, co maj v každý ruce obří igelitky úplně všude. Nevkusná, pestrobarevná výzdoba už od listopadu a všude hrající úpravy koled, za který by měl nějaký Výbor dobrého vkusu jejich autorům pořádně nabacat. Neupřímný přání, idiotský hromadný smsky a hlavně, HLAVNĚ tři tuny vánočních newsletterů od všech firem v ČR (ty jsou ale vážně k posrání).

Takhle bych mohla asi pokračovat ještě pár dalších odstavců, jenže mě ani tyhle dílčí prudy nepruděj natolik, abych kvůli tomu okázale nesnášela a fuckovala Vánoce. Nejsem věřící, biblický význam Vánoc se mnou vážně nic nedělá, mě stačí vědět, že z růže kvítek vykvet nám a že tam ležel v jesličkách, ovinutý v plenčičkách. Jsem ateista, žádnej xmas fanatik, ale Vánoce mám prostě a obyčejně ráda. Je to možná proto, že z důvodu mladších sourozenců fikaně narozených jsem ještě nikdy neslavila Vánoce bez Ježíška – vždycky je někdo tak malý, že držíme dekorum, posíláme dopisy, schováváme se v pokoji a na poslední chvíli zpytujeme svědomí. Je to možná proto, že se mi líbí adventní věnce a mám ráda „rybovku“. Celkem mě baví péct cukroví a chutná mi rybí polévka. Baví mě bejt přes svátky zalezlá doma a hrát starý český PC hry a čumět na dementní vánoční komedie. Každoročně se těším na „Harry, jdu do baráku“ a na to, že 24. v noci půjdu na půlnoční (drink, nikoli mši).

A tyhle drobný záležitosti mě zkrátka těší natolik, že kvůli nim nehodlám propadat všeobecné nákupní horečce, hysterickému úklidu a fňukání nad nestíháním, které toho, kdo se nechá, vedou k strašlivým frkům jako „Vánoce jsou tady, zachraň se kdo můžeš“ a „Nesnáším Vánoce a už aby to bylo za mnou“ nebo „Jděte s tím adventem všichni do prdele“. Jděte do prdele vy, tyhlety pozérsko-panický pindy o Vánocích mě už seriózně serou. Hele né že bych se nad tím koncem prosince zas tak dojímala a při pohledu na maličký betlémek propukala v pláč, ale vést monology o zbytečné komerci a vražednému stresu vést odmítám.

Letos to je obvzlášť pikantní, protože řeči o zbytečnosti Vánoc se mixujou s nevtipama o konci světa. Achjo.

Tak a teď půjdu, dám si svařák a nebudu si s negativním Christmas smýšlením zasírat čakry…

Follow

Není žádnou novinkou, že Vánoce pro spoustu lidí nepředstavují svátky klidu a míru. Vlastně bych řekla, že pro mnoho mých známých a kamarádů jsou Vánoce za trest, berou to jako...