#437 KLIENT

Posted: Září 23rd, 2012 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 2 Comments »

Život na volné noze má spoustu výhod, na které jsem si zvyknul a už bych si jim asi těžko odvykal. Tou nejzásadnější je samozřejmě fakt, že je člověk do značné míry vlastním pánem; nemá šéfa. Nikdo mu nekecá do toho, v kolik hodin začíná pracovat, nikdo se nezajímá o to, jaký má pořádek na pracovním stole, nikdo se necítí dotčen, když člověk na přečtení e-mailu reaguje výkřikem “bože, to je ale kretén” a zrychleným přesunem na jedno.

Náš život znepříjemňuje jiný exemplář lidského druhu, a to klient. Klienta máme na jednu stranu rádi. Klient po nás něco chce a je ochoten za to zaplatit, takže je reálná naděje, že i další měsíc bude na nájem a dětské pleny. Ideálním klientem je člověk, který si vás najme na něco, co vy umíte (protože se tím už koneckonců nějakou dobu živíte) – a on to neumí, protože kdyby to koneckonců uměl, tak by si to udělal sám. Takové klienty ale neznám.

Klient je něco jako žena v tom starém vtipu; neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane. Řekni mi, kolik klientů znáš, a já ti řeknu, kolika jsi prošel pekly.

Závěrem tohohle hejtu bych chtěl sdělit, že ho věnuji trpícím. Tedy zaměstnancům všelijakých agentur; vím o čem mluvím, v jedné takové nadnárodní korporaci zabývající se prodejem leštěných prdů jsem pár měsíců vykazoval absurdní činnost, za kterou byl klient ochoten platit těžké peníze. Moje zkušenost totiž říká, že když děláte v agentuře, serou vám na hlavu oba dva: šéf i klient.

«
»