#338 ŽE JSEM NESTIHNUL POROD SVÝHO SYNA

“Já bych tě tam spíš asi nechtěla,” říká A., když spolu poprvé probíráme moji potenciální účast u přivedení potomka na svět. “Já bych tě tam spíš asi chtěla,” říká o pár měsíců později, takže spolu absolvujeme čtyři hodiny přípravy k porodu; já se při nich seznamuji s termíny jako epiziotomie nebo oxytocin, které pak (znepokojen blížící se nejistototou) asi měsíc okázale používám při debatách v internetových fórech o porodech.

Po hospodách samozřejmě vyprávím, jak budu na porodním sále zlepšovat náladu historkami z natáčení, případně (bude-li zájem) žertovnými matematickými úlohami. V soukromí se ale při myšlence na den D docela rosím; svá poprvé jsem vždycky očekával plný strachů a nejistot, tak proč by tomu tentokrát mělo být jinak.

Ve čtvrtek jde A. na kontrolu a když se vrátí, chmuří se; ten samý den ji kvůli vysokému tlaku chtějí zpátky. Odvezu ji na příjem a cestou domů zažívám zvláštní pocit úlevy; mám pocit, že já už udělal všechno, co jsem mohl, a předal jsem ji do dobrých rukou. Sakra, dojde mi, když doma odemknu, možná jsem se měl zeptat, jak je to vážný; chvíli stojím u klávesnice, ale “náběh na preeklampsii” nakonec dokážu do Googlu nevyťukat.

A v pátek v deset A. volá, že teda určitě dneska a že se ještě ozve a v půl třetí volá znovu, ať jedu, tak sedám do auta a když nervózně čekám v koloně u střešovický vozovny, začínám mít jistý tušení, a patnáct nula devět volá A. znova, ať nespěchám, že malej Attila už leží vedle ní. “Já… já… já… zrovna zatáčim na Vypichu a už jedu na dvojku skoro padesát,” vykoktám nesmyslně a když položím telefon, steče mi jedna slza, ale v půlce ostrý pravotočivý zatáčky stojí kloubová Karosa, takže hamstnu na brzdu a dojetí chvíle je v trapu.

O pár minut později už držim tvorečka v náručí a v náhlym opojení absolutního štěstí je mi fakt, že jsem nebyl u toho, vlastně ukradenej. Ale když o pár hodin později Motol opouštím, je mi už jasný, že pokud by ještě někdy nastala podobná situace, budu radši bivakovat před nemocnicí, aby mi zas něco neuteklo.

Follow

“Já bych tě tam spíš asi nechtěla,” říká A., když spolu poprvé probíráme moji potenciální účast u přivedení potomka na svět. “Já bych tě tam spíš asi chtěla,” říká o...