#328 NASTAVOVÁNÍ SPRÁVNÝ TEPLOTY SPRCHY

Posted: Březen 15th, 2012 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 2 Comments »

Kotel na teplou vodu, kterej byl v bytě, ve kterym jsem vyrůstal do svejch třiadvaceti let, byl tušim starší než já; i kdyby nebyl, měl svý nejlepší léta rozhodně za sebou. Zatímco většina běžnejch pákovejch baterií mívá napravo studenou, nalevo teplou a mezi tim vlažnou, u nás jsme měli napravo studenou, které pokračovala směrem přes vlažnou až k teplý a když dal člověk baterii úplně doleva, kotli zhasnul plamen a musel se urychleně znova zapálit, protože jinak hrozil výbuch půlky Holešovic.

Asi od tý doby se datuje moje jistá nedůvěra ke sprchování: když si můžu vybrat mezi sprchou a vanou, volim vždycky to druhý. Sorry, ale u vany vim, do čeho lezu; napustim si vodu, jakou chci, vozkoušim ji, než tram vlezu, případně doladim. Pak už mám jistotu, že budu ležet v pomalu chladnoucí vodě, kterou v případě potřebu můžu osvěžit klidně tou nejhorčejší věcí, co z kohoutku vyteče. Žádnej stres. Ale sprcha? Sprcha, u který nikdy nevíte, co na vás chrstne v příští sekundě?

Jasně, nemusí to bejt vždycky úplně dramatický. Zažil jsem období, kdy jsem nebyl odkázanej na lokální kotel; dálková teplá voda na čimickym sídláku byla vlastně docela fér a dalo se na ni jakž takž spolehnout. Ale neříkejte mi vy, co máte doma kotel na teplou vodu, že občas nemáte podobný zážitky.

Válim se ve vaně, pak si umeju hlavu. Pustim sprchu. Moc studený. Přidám teplou, jo, vypadá to nadějně, už už si chci hlavu spláchnout, protože šampón štípe do očí, ale najednou ze sprchy stříká něco, co je tak horký, že už to nejspíš musí bejt pára (jistě to, pravda, nevim, protože mám ty zavřený voči kvůlivá šampónu). Dobře, posunu baterii o zlomek centimetru směrem k modrý barvičce, vteřinu to zas vypadá nadějně, ale pak se ze sprchy začnou sypat krystalky ledu (zas nevim jistě, zavřený voči, že jo). Takže znova. Po nějakejch čtyřech pěti iteracích nakonec člověk dospěje k rozumnýmu kompromisu mezi skupenstvíma, začne si smejvat mydlinky z vlasů – a v tom okamžiku nic netušící přítelkyně pustí vodu v kuchyni, čimž během okamžení totálně rozmrdá celej komplikovanej dynamickej systém, kterej já tak dlouho šteloval.

«
»