#324 “SVOBODA JEDNOHO KONČÍ TAM, KDE ZAČÍNÁ SVOBODA DRUHÉHO”

Posted: Březen 9th, 2012 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 8 Comments »

Tuhle větu neřekl ani J. J. Rousseau, ani J. S. Mill, jak spousta lidí s oblibou tvrdí. Věta v nadpisu je velmi volnou parafrází věty z knihy Freedom of Speech in War Time, kterou napsal Zechariah Chafee (z toho, že jste o něm v životě neslyšeli, si nic nedělejte, já donedávna taky ne) v roce 1919 a která v Attilově překladu zní: Tvoje svoboda máchat rukama končí tam, kde začíná nos někoho jiného.

Nemyslím si, že by tahle věta či její hejtovaná parafráze byla tou nejdebilnější větou na světě, to ne. Je to relativně zajímavě zformulovaná myšlenka, že lidi by měli bejt vůči sobě tak nějak ohleduplný, s čimž nemůžu než souhlasit. Ale už jsem slyšel spoustu kokotů používat větu z nadpisu jako univerzální zaklínadlo v těch nejnesmyslnějších situacích, že mi holt nezbyde ji podrobit krátké kritické analýze.

Tak především: to není žádná definice svobody. Fakt ne. Stokrát vám to mohla tvrdit učitelka občanský výchovy na základce, stokrát za to můžete mít jedničku z písemky, ale prostě nemůžete jeden termín definovat tim samym termínem. “Svoboda je, když ble ble ble svoboda” nefunguje, to už věděl starej dobrej Aristotelés, tak na to berte na zřetel.

Věc druhá: hrozně často se tahle věta používá v debatách, zda se má kouření povolovat, zakazovat. “Tvoje svoboda kouřit končí tam, kde začíná moje svoboda nekouřit,” vyprskne na člověka přemoudřelej mamlas a má pocit, že použitím tohohle zaklínadla protivníka zadupal do země. Houbeles. Jednak je to jenom velký bla bla, vůbec neni jasný, co to jako v praxi znamená, a jednak je přece možný se stejnou logikou říct, že mamlasova svoboda nekouřit končí tam, kde začíná svoboda někoho jinýho kouřit, a jsme tam, kde jsme byli.

Takže jak říkám, dnes pranýřovaná věta neni úplně blbá, ale používat ji jako racionální argument k obhajování jakýhokoliv názoru může jenom trouba.

«
»