#215 VYŠEPTALEJ KŘEN

O svojí zálibě v hořčici jsem tady už vyprávěl dostatečně a dnešní hejt se bude týkat pochutiny, kterou tak nějak považuju za samečka od hořčice – o křenu. Co si budeme povídat – některý libůstky, jako je třeba vepřový koleno, grilovaný žebra nebo hovězí líčka, prostě vyžadujou křen a hořčici.

Nevim, jak vy, ale já od křenu očekávám nějaký pořádný divadlo. Chci, aby mě řádně proštípal v nose takovym způsobem, že mi vytrysknou slzy z očí. Když si dám trochu křenu, chci, abych to cejtil ještě aspoň minutu. Ale nemůžu si pomoct, za živýho boha si nevzpomenu, kdy jsem dostal někde v hospodě opravdu pálivej křen – a to prosim pěkně včetně takovýho Lokálu, kde se jinak věnujou český hospodský kuchyni s neobyčejnou láskou a porozuměním, ale kdykoliv si tam něco s křenem objednám, přinesou mi něco, co vypadá jako křen, je i trochu cítit jako křen, ale rozhodně, rozhodně to nechutná jako křen.

Nevim, jestli je to problém v hospodách, kde si nastrouhaj křen na tejden dopředu a ten jim vyčichne, nebo jestli to začíná už u původního kořene. Pamatuju si vzrušený debaty o tom, že čínskej česnek je sice výrazně levnější než ten evropskej, ale bohužel taky mnohem míň česnekovej. Nevim teda, jestli se i křen dováží v rámci úspor z nějaký vzdálený destinace, Indonésie nebo Laosu třeba, ale pokud jo, tak bych chtěl tamním zemědělcům poslat kyselou prdel.

Follow

O svojí zálibě v hořčici jsem tady už vyprávěl dostatečně a dnešní hejt se bude týkat pochutiny, kterou tak nějak považuju za samečka od hořčice – o křenu. Co si...