#285 NEUMYTÉ VLASY

Posted: Leden 16th, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 2 Comments »

Jsem ráda, že jeden z mých prakticky denních hejtů je konečně tu, ač za něj nečekám zrovna uznání a nehynoucí slávu, protože to je jistě téma okrajové či metrosexuální, žejo. Ale nenadělám nic, neumytý vlasy tu byly a dokud tu s náma budou, bude mě to srát. Ani né tak cizí, to je mi většinou dost jedno a je to ostatně každýho věc, ale ty moje. Už dlouhá léta si v sobě pěstuju závislost na mytí vlasů a musím se neskromně pochlubit, že to FUNGUJE! Mám zničený vlasy a když si je náhodou jednou za 6 minut neumyju, tak nemůžu jít ven a na střední jsem to neváhala, alespoň sama v sobě, uznat jako legitimní důvod pro pozdní příchod.

Kecám. Dělám to dodnes…

Nicméně to jsou ještě šťastné minuty, hodiny a dny, kdy se mytí podaří a já můžu milostivě opustit byt. Ale co když to nestíhám? Co když se mi s „účesem“ něco stane, když budu ve městě a já už se před večerem domů nedostanu?! Vždyť když jsem ráno odcházela, byly ty vlasy ještě v pořádku, opravdu fňuky fňuk, jsem je kontrolovala přece!

Nějak podvědomě je mi jasný, že tak strašný ty vlasy nemohou být nikdy, ale ve skutečnosti sebou stále nosím čepici (nebo dvě) a i v největších vedrech se nebojím je použít. Nebo se někde schovat. Nebo odejít domů.

A teď bych asi měla podotknout, že do mých vlasů a asi ani do mě byste to na první pohled rozhodně neřekli. Mám krátký, napůl voholený vlasy a že bych byla nějaká ultra slepice, co bez speciálního balzámu na kořínky a konečky roztřepených vlasů nedá ani ránu, se říct taky nedá. Mě skutečně stačí jenom ždibec šamponu, i bez toho hřebenu se obejdu, ale nikdo po mě nemůže chtít, abych byla sama sebou a uvolněná a tydle psychologicko-sluníčkové blbosti, když mám na hlavě (nebo spíš v hlavě) neodmaštěnou pokličku, za kterou se mi klidně může smát kdejakej bezdomovec před supermarketem.

«
»