#688 NAVÁŽENÍ SE DO MARKA EBENA A ZDEŇKA SVĚRÁKA

Posted: Září 27th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 46 Comments »

Tyhlety internety jsou takzvaně demokratický, což má neblahej efekt v tom, že svůj názor na něm může vykřičet i úplnej debil. Takže se může stát, že v už tak zmateným světě, kde se všechno postmoderně zrelativizovalo a dá se na to koukat zprava i zleva, s plusem a mínusem, se nabourávaj i poslední jistý pilíře. Pak máme mít nějaký tyhlencty pevný hodnoty, když se jebe do klasik a zjevujou se existence, který jsou schopný tvrdit, že Kmotr je moc pomalej, Jacksonův Thriller přeceněnej, Joshua Tree od U2 ubulený, Michelangelovy obrazy moc barevný a Jenna Jameson herecky nepřesvědčivá.

Lidi jsou schopný zpochybňovat i sebevětší modly, třeba Komenskýho, Jágra nebo Husa, páč jim prostě nic není svatý. Ale podle mě je pár výjimek, o kterejch se nehejtuje. Pár výjimek jakože dvě:

Zaprvý Marek Eben, kterej je furt nedbale cool. Je to jedinej veřejnoprávní ksicht, kterej není k pláči a k zblití zároveň. I něco tak strnulýho, jako je pětadvacátá řada StarDance, zvládne odmoderovat s vtipem a nonšalancí. Jeho zpívánky jsou sice svojský, ale nikdy ne trapný. Marek má rád svý bráchy. A má rád i svou manželku na vozejku, o kterou se tři dekády stará, přitom by mohl jen randit na VIP večírcích a jako průvodce soutěží O poklad Anežky České slibovat děvečkám, že si za zlaťák a tři stříbrný můžou sáhnout na jeho válečka.

To Zdeněk Svěrák svou manželku zlobil asi trochu víc, to vidíte na šibalským mrkání po ženskejch v úplně každým jeho filmu. Ale že to jsou megapecky: Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero nebo Obecná škola jsou scenáristický majstrštyky. Každej jeho televizní výstup zvládne rozesmát, o divadelních kusech ani nemluvě. Jasně, třeba jeho knižní povídky jsou ze slabšího soudku, ale i tak dle mýho nemá absolutně nikdo právo tohohle učitele národa pičovat. Svěrák je totiž otcem největšího Čecha Járy Cimrmana a nejschopnějšího režiséra Jana Svěráka, a to je kombinace, kterou ani Bůh, toho času leda fotřík ňákýho Ježíše, netrumfne (možná by to dal Zeus jako táta Persea a Herakla, ale taky těžko).

Tyhle dva pány si prostě do huby neberte, protože to jsou poslední dvě jistoty, který nám zbyly. Nejde o to, že bych je na Hradě viděl mnohem radši než tu kulhavou slívu z Vysočiny. Důležitý je hlavně to, že jejich úroveň, důvtipný vyjadřování a osobní šarm bejvám ochotnej bránit i tím, že prvnímu držkujícímu narvu popelník do prdele – jen samozřejmě natolik šarmantně, aby se za mě ani Eben se Svěrákem nestyděli.

«
»