#258 „MENŠÍ NEMÁTE?“

Tahle záležitost je pro mě docela osobní. Už před drahnou dobou jsem si navyknul vybírat z bankomatu místo částky v celejch tisících částku, která končí osmi stovkama. Jednak když se náhodou ráno probudim a jedna kapsa je prázdná a druhá vysypaná, vim, že jsem furt ještě utratil o dvě kila míň, jednak se mi nestane, že by na mě zle bafla bába v trafice, že jí nemám co platit cigára dvoulitrem.

Samozřejmě někdy ale člověk i čtyřcifernou bankovku rozměnit musí. S litrem je to, co jsem si všimnul, ještě jakž takž v cajku, ale dvoulitr už vyvolává zachmuřený výrazy a zoufalý pohledy vyděšenejch očí. A já to chápu u Vietnamce za rohem, co má svuj malej krámek s velkejma dobrotama hned vedle bankáče, takže kdyby mu tam za čipsy a naňuky platil každej litrama a dvoulitrama, zblázní se z toho.

Snažim se ale schovávat si okamžik rozměnění do velkejch krámů. A když vidim, že má znuděná prodavačka nařachnutou kasu dvoukilama a kilama, jenom se jí to nechce nalepenejma suprdlouhejma nehtama přepočítávat, cedim vždycky mezi zuby něco jako „kdybych doprdele měl nebo ti chtěl dát menší, tak to udělám“ a snažim se, aby to alespoň trochu znělo jako „ne, promiňte“.

Až dneska jsem to zkusil pozitivněji. Lhát se přece nemá. Tak jsem dneska ráno na otázku z titulku odpověděl: „Mám, ale nedám.“ Bratři a sestry v dnešním hejtu, vřele doporučuju.

Follow

Tahle záležitost je pro mě docela osobní. Už před drahnou dobou jsem si navyknul vybírat z bankomatu místo částky v celejch tisících částku, která končí osmi stovkama. Jednak když se...