Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #320 HRA NA KDYBY

#320 HRA NA KDYBY

Posted: Březen 5th, 2012 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | No Comments »

Timhle nadpisem nemyslím klasickou hru na kdyby, kterou jsem někdy kolem šesti let věku nutil hrávat rodiče a bratra, když jsme někam jeli autem. Spočívala ve vzájemném kladení otázek typu “Co bys dělal, kdybys…” a v odpovídání na tyto otázky; zdánlivě bohatá a kreativní hra ovšem v mém podání vykazovala jisté známky jednotvárnosti, protože jsem si vždycky vymínil, že začínám, následně se zeptal matky, co by dělala, kdyby vyhrála milión, na což jsem plynně navázal vlastní odpovědí, co bych si s vyhraným miliónem počal.

Takovýhle zasnění (jednou za čas, pochopitelně) mi nepřijde špatný dodnes. Štvou mě ovšem lidi (a znám jich dost), kteří si vyvinuli svoji vlastní verzi hry na kdyby, která spočívá v neustálym rozjímání nad špatnejma variantama budoucího vývoje, v trvalým přemítání, jaký katastrofický scénáře můžou nastat. Ty lidi jsou paralyzovaný vlastním strachem, ještě navíc strachem z chimér, který se nikdy nezhmotní.

Ještě horší varianta hry na kdyby je obrácená do minulosti. Její gambleři pro změnu věčně rozmejšlej nad tim, kam jejich život mohl vést, kdyby se tohle nestalo a tohle stalo jinak, většinou jsou pevně přesvědčený, že s nima život neprávem zametá a voni jsou v tom chudáci nevinně jak lilium. A v naprostý většině případů je to od pravdy pěkně daleko.

Tuhle jsem řekl svému cvokaři, že by mi stačilo v životě umět tři věci: “Smířit se s minulostí, užívat si přítomnost a těšit se na budoucnost.” Samozřejmě vim, že to sice hezky zní, ale ve svý podstatě je to je banální pravda, stejně jako všechny rádoby univerzální pravidla pro šťastnej život. Je to ale moje banální pravda a mám ji rád a pomalu se snažím ty tři věci se učit. A rozhodně vim jedno: žádná hra na kdyby mi v tom učení rozhodně nepomůže.

«
»