#235 JÍT POPRVÝ PO DLOUHÝ DOBĚ DO POSILOVNY

Jak nemám rád běhání, docela mě baví posilovna. Nejsem sice úplně typickej návštěvník takovejch zařízení (a dlouho už mám v hlavě koncept posilovny pro intoše, kde by na stěnách místo fotek nařachanejch maníků a manic byly reprodukce impresionistů, místo rozjuchaného popu by hrálo rádio D-Dur a u rotopedů by na čtení nebyly časopisy o kulturistice, ale Hledání ztraceného času), ale když si dám do uší sluchátka, hodinka okázale zbytečnýho zvedání břemen mi vždycky zvedne náladu.

Cokoliv dělám, snažím se dělat pořádně, takže když začnu posilovat, chodím cvičit minimálně třikrát týdně a vydržím to minimálně pár měsíců. Ne, že by se ze mě pak stával vyslovenej Rambo, ale poznat to sakra je a když máš celej život se svojí vlastní zavalitostí lehkej problém, máloco ti zvedne sebevědomí tak, jako když ti tvý hezký kamarádky najednou začnou řikat, že jsi zhubnul, a ještě ti při tom některý šáhnou na bicák.

Jenže ta pravidelnost je ten problém. Pak stačí (kvůli nemoci, práci, návštěvě dalekých krajů atd.) tejden dva vynechat a já najednou nemám morál (za tenhle výraz vděčim tady blogísku, kdosi ho navrhoval na ohejtování, ale já ho neznal a jako spousta obskurností jazyka mě prostě baví) si zas sbalit pingl s ručníkem, trenclema a iPodem a vyrazit. A z tejdne dvou je najednou měsíc dva, dnové pádí kolem a já zas začínám kynout do své jekyllovské podoby sice roztomilého, ale cvalíka.

Protože jít poprvé po dlouhý době do posilovny je HROZNÝ, vždycky si říkám, budu cvičit jenom zlehka, svaly spaly, tak se nebudu pouštět do žádnejch větších akcí. Jenže vždycky je to pro ty nebohý vyzevlený shluky bílkovin taková darda, že se pak dva až tři dny nemůžu pořádně hejbat, všechno mě bolí a kteroukoliv hezkou kamarádku potkám, tak mě neobdivuje, ale směje se mi, a právem.

Takže jít po dlouhý době zase cvičit je pekelnej zážitek. Blbý je, že už jsem překonal rekord nejdelší dlouhý doby a přestože jeho ukončení mi připraví hrůzné zážitky, tak pokud si je do konce roku neprožiju, tak mě to bude teprve srát.

Follow

Jak nemám rád běhání, docela mě baví posilovna. Nejsem sice úplně typickej návštěvník takovejch zařízení (a dlouho už mám v hlavě koncept posilovny pro intoše, kde by na stěnách místo...