#758 ÚŽASNÉ FALEŠNÉ VYNÁLEZY

Kdysi jsem zoufale milovala Colina Farrella. Měla jsem jeho fotku v sešitech, velkej plakát nad postelí a když šla do kin Telefonní budka, byla jsem na ní třikrát za jeden víkend. Sama. Samozřejmě jsem věděla, že naše svatba, krásné děti, poděkování své ženě A. při předávání filmové ceny a schovávání se před bulvárem zůstane na 99% jen v mé hlavě. Ale to jedno procento tam prostě vždycky bylo. To jedno procento, co člověka frustruje víc než cokoliv jinýho, protože, protože 1%  je tisíckrát víc než 0%. Čistě teoreticky se to stát mohlo. Identickej pocit mě přepadává u fiktivních vynálezů. Protože já si to nulové procento neumím připustit.

Tak třeba hoverboard z Návratu do budoucnosti, ten už tady byl několikrát, ale tohle video je nové a lepší. A je tam Christopher Lloyd a Moby. A je to samozřejmě natočený tak, že připuštění 0% šance na existenci hoverboardu je ještě težší, než obvykle. Sledování takových videí bolí. Musíte projít celým tím: co to je tady za odkaz, to bude fake – OMG co když to není fake – OMG to je určitě fake – OMG jdu se zabít, protože to je fake – ale co když by se toho chopil nějaký opravdický vynálezce, sebrali by se na to prachy z Kickstarteru a FUNGOVALO BY TO?! (čímž asi nemyslím konkrétně hoverboard, ale co si budeme povídat – min. 1% mé mysli stejně věří tomu, že i ten by nějak šel zařídit, protože by to prostě bylo nejlepší).

Víte, že to je fake, můžete si stokrát říct, že to je blbost, ale nic to nemění na tom, že takovou věc chcete. Když chceme něco, co nemůžeme mít, tak to je docela na hovno. Když chceme něco, co neexistuje, je to trochu míň na hovno. Ale když vám někdo předvádí něco, co neexistuje tak, aby ve vás vzbudil pocit, že to není nemožné, je to na hovno úplně maximálně. Nikdo není smutnej kvůli tomu, že nemá doma teleport, protože tam tý nulaprocentní šanci věřim i já. Dopis do Bradavic už mi asi taky nikdy nepřijde. Ale co ten Colin Farrell? A co třeba taková 3D tiskárna pro děti? Nelze se zbavit pocitu, že ta možnost tak nějak je.

Blíží se apríl a to je pak takovejhle vynálezů plnej internet, ostatně i proto bývám na apríla smutnější než na dušičky. Jasně že to je fake, ale kdo by nechtěl sedět v letadle s prosklenou podlahou? Achjo.

I want to BELIEF.

Follow

Kdysi jsem zoufale milovala Colina Farrella. Měla jsem jeho fotku v sešitech, velkej plakát nad postelí a když šla do kin Telefonní budka, byla jsem na ní třikrát za jeden...