Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #301 MAŠÍNI

#301 MAŠÍNI

Posted: Únor 7th, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 2 Comments »

Díl 301., jak jsme už včera vyhrožovali, se taktéž věnuje většímu tématu, na které by se možná v proudu denních hejtů nenašel ten pravý čas. Ale úplně mimo mísu to taky není – zpráva o tom, že podle Mašína byl Palach labilní a v depresi je stará pár dní…

Ale to už jsem se vážně naštvala.

Vždy, když se v reakci na událost s nimi spojenou strhla veřejná a vášnivá debata o bratrech Mašínech, jsem se snažila, opravdu jsem se snažila, alespoň pochopit proč vůbec bych měla považovat Mašíny za národní poklad a ideál hrdinství, připsat jim všemožné zásluhy a zuby nehty je chránit proti těm, kdo se opováží s tím nesouhlasit. To se mi nikdy nepodařilo a došlo i na poslední krok – dokumentární román (román jak kráva, má 800 stran, btw fyi) Jana Nováka „Zatím dobrý“. Marně. Jenom se mi potvrdilo, že to prostě nebyla žádná prdel, že dobrodružství je slabé slovo, ale o tom já asi nikdy nepochybovala.

Zbrusu nový pohled na toto „ožehavé“ téma mi to, buď jak buď, nepřineslo. Trvám na tom, že Mašíni jednali zkrátka a dobře pro vlastní prospěch – ale za to já je neodsuzuju, to je zkrátka věc individuálního vědomí a svědomí a mně nepřísluší ji soudit. Stejně jako u domácích porodů bych se v Mašínské otázce nepřikláněla k černým nebo k bílým řešením. Nechci nikde křičet, že Mašíni jsou vrazi (což teda čistě technicky „jsou“, ale za okolností, které si Achjo Bitch v roce 2012 může jen matně představit, a ze stejného hlediska, jako je Palach „sebevrah“) a domáhat se krutého trestního postihu a veřejného odsouzení. Stejně jako bych se nedomáhala ocenění a oficiálních poct – už kvůli rozporuplnosti, složitosti a nejednoznačnosti celé kauzy jako takové… Je to prostě šedivý…

Nicméně musím říct, že kdybych se já dostala za hranice nenáviděného komunistického režimu a zabila přitom i nevinné lidi (že podle Ctirada Mašína byli vinni už tím, že byli reprezentanty režimu, za platný argument nepovažuju) vyjádřila bych nad svým činem alespoň základní lítost. A to je to, co mi u Mašínů a Paumera chybí asi nejvíc – že celou dobu svoje jednání arogantně (a do jisté míry i slepě) obhajují bez sebemenších pochyb o tom, jestli to, co udělali bylo řekněme košer.

Přes to všechno jsem po celý život zastávala na jejich „extrémní řešení v extrémí situaci“ tak nějak pasivně spíše-nesympatický názor, nic radikálního – znovu opakuji, že já v jejich kůži nebyla a snad ani nikdy nebudu.

Ale vyjadřovat se o Janu Palachovi slovy „Představme si vojenské jednotky nebo odbojové skupiny, které jdou do boje vyzbrojeny plechovkami s benzinem nebo s úkolem se při střetnutí s nepřítelem zmrzačit nebo spáchat sebevraždu. Myslím, že Hitler i Stalin by takové protivníky s radostí přivítali“*, zvlášť když jste Josef Mašín, je daleko přes čáru mé tolerance. To je prostě nefér a těžko v mých očí může někdo takový chtít pochopení pro svoje diskutabilní „hrdinské činy“.

Nikoli sebeupálení Palacha, ale Mašínův světonázor v onom rozhovoru pro MF DNES je zbytečný.

…killing in the name of…

*(Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/masin-palach-byl-labilni-a-v-depresi-oslavovat-by-se-meli-jini-p5m-/domaci.aspx?c=A120120_205025_domaci_abr)

«
»