Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #229 OBLEČENÍ SPÁLENÝ OD CIGARET

#229 OBLEČENÍ SPÁLENÝ OD CIGARET

Posted: Říjen 24th, 2011 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 22 komentářů »

Dnes jenom stručná probírka Attilovym šatníkem:

Ta šedivá lesklá kosmická mikina, ve který vypadám hubenější než jsem, takže ji rád nosim. Na rukávu vypálená dirka (je to umělotina nějaká). Udělal jsem si to vlastním cigárem tři dny po tom, co jsem si ji koupil. Dál: Zelená mikina s pruhama, co jsem ji koupil sice ve slevě, přesto, ale možná právě proto ji mám rád. Spečený rukávy, když jsem ji blbec použil jako chňapku na dvířka rozpálenejch kamen (jasně, to neni vod cigára, ale skoro jako by bylo).

Spálená kapuca na vobláčkový mikině, kterou jsem jednu dobu nosil furt. Vzniklo to letos v lednu v Berlíně a tentokrát za to rozhodně nemůžu, protože mi nějakej mamták hodil cigáro do kapucy. I když je pravda, že jsem tam tenkrát nějak bouřlivě tancoval a dost možná do někoho vrazil, takže jsem si to třeba zasloužil.

Taky šedivá maskáčová bunda je spálená, k čemuž se váže stejnej příběh z letošního ledna. V tý době bylo všechno TAK píčou ke zdi a TAK posranym navrch, že jsem si musel nutně jet koupit do Berlína tašku Freitag, i když jsem zrovna neměl ani vindru. Hezký bylo, že jsem na celej program (bejt v prdeli, nemít prachy, chtít tašku Freitag) sehnal ještě kumpána, říkejme mu třeba Tomio, protože se tak nějak jmenuje.

A stojíme navátý po úspěšnym nákupu s Tomiem na baru v klubu Leevee, kde ten samej večer hraje moje oblíbená kapela The Prostitutes, čili vlastně na to, jak stál v tý době můj život za hovno, hrozně dobrej okamžik. Mrknu pod bar a zdá se mi, že z mýho Freitagu vychází proužek šedavého dýmu. Což je pochopitelně nesmysl, asi už jsem vožralej a je to nějakej optickej klam, říkám si.

“Attilo,” říká za pár vteřin Tomio, “připadá mi, že ti hoří Freitag.” Ty vole, fakt! Rychle tašku otevřu, je v ní nacpaná moje bunda – a na ní leží skoro dokouřený pořád žhnoucí cigáro. Vyhodim ho a všechno je v cajku. Dodneška netušim, jak se to mohlo stát. Ta taška už tam nedoutnala dvě hodiny, nikdo se k ní nemohl dostat, byla zavřená, takže aby se tam to cigáro dostalo škvírou na kraji, musela by to bejt strašná náhoda – ale asi byla, někdo prostě hodil cigáro nebo někomu spadlo, vletělo mi do tašky, kde se zachytilo na bundě tak, že tašku nezničilo. True story.

Takže to je jediná spálenina od cigára, která mě nesere. Jednak je na podšívce tý bundy-zachránkyně, takže neni zvenku vidět, ale i kdyby byla, nesrala by mě, protože mi zachránila život. Představte si totiž, že jedete úplně v hajzlu do Berlína udělat si radost věcí, na kterou nemáte prachy – a tu věc vám propálí cigáro! To by bylo na to voběsit se na Televizní věži!

«
»