Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #864 „KAKÁME“, „PAPÁME“ ATD.

#864 „KAKÁME“, „PAPÁME“ ATD.

Posted: Listopad 27th, 2014 | Author: | Filed under: Curvekiller | 63 komentářů »

Jsou lidi, kterým narození caparta převrátí život vzhůru nohama. Zanechaj svejch koníčků. Vzdálej se od svejch kamarádů. Přestanou kalit. To je celkem pochopitelný, páč škvrně si žádá trochu víc času a pozornosti než chov suchozemskej želv v teráriu za betlí. Pokud ale s touhle změnou odejdou i veškerý sociální návyky, pak je to průšvih a je třeba bít na poplach.

Tím nejprůkaznějším projevem je samozřejmě tzv. mykání, kdy do tý doby samostatně žijící osoba najednou absolvuje všechno dohromady se svým mimískem a nebojí se to dát hlasitě najevo. My papáme. My kojíme. My blinkáme. My jsme se lekli sousedovic psíka a strachy jsme se z toho pochcali. Ne rodič a jeho ratolest, ale my, my, my, a to v situaci, kdy rejstřík činností, jež lze vykonávat, není dvakrát pestrej a pro dospělýho člověka důstojnej (předpokládám, že málokdo se kolegům v práci pochlubí opruzeným zadečkem).

Určitě nemám dostatečný know-how – tyhle věci uvidím v jiným světle, až budu v sedmdesáti z terasy svýho zimního sídla zálibně pozorovat, jak se mejch pět oficiálních a tři nemanželský děti na zahradě koulujou. Pak asi budu líp vědět, jakou roli fakani hrajou v klokotu dějin. Teď mi ale přinde, že dítě není smyslem života. Je „jen“ tou jedinou věcí, která dává smysl za všech okolností – konstantou, do který když nainvestujete libovolný množství energie, času, lásky a peněz, vždycky to bude mít cenu, což o práci, ženský ani turnajích v pokeru nikdy na stopro tvrdit nemůžete. Že by ale šlo vyloženě o naplnění života, kvůli kterýmu by se měl člověk vzdát vlastní identity a proměnit se ve tvora podvojného, to si fakt nemyslim.

Právě tohle „rosteme“, „vážíme“ a „kojíme“ je ale pro mě příznakem, že člověk úplně ztratí sebe sama, jeho mozek se spojí s tim slintajícím tvorem v kolíbce a stvoří dvojjediný monstrum, který má v kebuli místo jen pro posraný plínky, v puse touhu po mateřským mlíku a místo péra/passy dudlík. Je to projev totální vymletosti, kterej by se neměl odpouštět, není-li člověk navyklej trávit čas mezi osobama s IQ pod pětašedesát.

Mykání je zkrátka úplně stejně trapný, jako když chlap šišlá v posteli a ženská napíše do diskuzního fóra „upekla jsem špagetovou pizzu a můj manža si čvachtal“. Radši bych naposlouchal i kompletní diskografii DJ Boba, než být ještě jednou svědkem toho, jak si pětadvacetiletá kočka lebedí, že „se zrovna moc hezky vykakali“.

«
»