#197 BUDOVA NÁRODNÍHO DIVADLA

Posted: Září 7th, 2011 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 41 Comments »

Já nikdy nebyl žádnej zásadní fanda do architektury. Jsem sice vcelku talentovanej, co se obrábění slov a případně i not týká, ale taje výtvarnýho umění mi vždycky zůstávaly skryty, v životě jsem namaloval jedinou věc, na kterou jsem byl pyšnej, to mi bylo dvaadvacet, sežral jsem poprvé pár lysohlávek a pak dvě hodiny kreslil tříbarevnou spirálu.

A když jsem byl na gymplu, kvůli úctě k autoritám jsem získal pocit, že by se mi všechny architektonický památky měly líbit. Že se to tak nějak a priori od inteligentního člověka očekává, že když mu přijedou na návštěvu známí ze zahraničí, ukáže jim všechny ty gotický a barokní a všelijaký jiný nádhery a je na ně pyšnej.

Až pozdějc, ke třicítce, jsem si začal uvědomovat, že moje estetický cítění mi nikdo nemůže nadiktovat. Spoustu památek jsem si oblíbil a naučil se je mít rád, ale u Národního divadla se mi to nepovedlo a nehodlám se o to ve zbytku života snažit. Takže jo, sere mě budova Národního divadla, nelíbí se mi, a kdyby to tam znova vyhořelo, doporučoval bych zbytek zbourat a začít úplně nanovo. Je to obří bachořitej bochník, kterej se podle mě do tamní zástavby vůbec nehodí, nevkusně načančanej dort, co na sebe při cestě přes Most Legií strhává zbytečně moc pozornosti (a že jsem se tudy nachodil), odpornej tumor, co hyzdí nábřeží, ne Národní, ale nádorní divadlo.

Nevim, jestli jste na tom někdo podobně. Jestli jo, tak si každopádně dejte bacha, až se s tim budete někdy někomu svěřovat. Já jedný svojí bejvalý slečně jednou v mírné opilosti asi pět minut vysvětloval, že je budova Národního divadla hnusná a nikomu alespoň trochu soudnýmu se nemůže líbit, přičemž mi nedošlo, že ona nějakých dvacet let vyrůstala v okně, ze kterého byl na zmíněnou budovu přímý výhled; takže to skončilo pláčem a skřípěním zubů, což rozhodně nestálo za to…

Nic než Národ-ní divadlo!

«
»