#179 MRŇAVÍ PSI

“Haló,” ozvalo se jednou z pavlače, když jsem nechal otevřené vchodové dveře, “pojďte si pro toho kocoura!” Větší z mých dvou oranžových zvířat se se zvědavým výrazem drbalo o zábradlí, v mezipatře nad schody stála paní se dvěma jorkšíráky, co nervózně poštěkávali a báli se sestoupit o jediný schod. Popadl jsem huňáče a odnesl ho domů.

Takže asi tak. Mám mnohem radši kočky než psy. Některý psi jsou taky fajn, ale fakt mě serou ty mrňavý, takový ty zrůdičky, co se vlezou do kabelky. Mrňavý, většinou značně hysterický mrchy (mašle included), co se pletou pod nohy, vztekle u toho ňafaj pisklavym hlasem a člověk má strach, že je zašlápne, a chuť to udělat.

Jak definovat mrňavýho psa? Třeba „pes je mrňavej, když by mu můj kocour dal na budku“. Nebo (Aristoteles by mě za definici výčtem asi nepochválil, ale nešť) takhle: serou mě čivavy, nenávidim bišonky, hnusí se mi krysaříci, děsí mě čínský naháč, bleju z ratlíků!

Sorry, pes je maskuliní, testosteronová záležitost, pes má působit chlapácky. Což tyhle ty parodie na psa nikdy nebudou. (I když nutno dodat, že vlastně každej pes působí trochu směšně, každej pes je jenom taková parodie na vlka…)

V komentářích se těším na ty z vás, co mě nezapomenou ujistit, že oni mají čivavu a je to úplný mazlík.

Follow

“Haló,” ozvalo se jednou z pavlače, když jsem nechal otevřené vchodové dveře, “pojďte si pro toho kocoura!” Větší z mých dvou oranžových zvířat se se zvědavým výrazem drbalo o zábradlí,...