#178 TRDELNÍK

Včera jsem šla kolem Karlova mostu a zase jsem viděla spoustu lidí, mladých, starých, malých, velkých, ošklivých, bloňdatých i černovlasých, dětí i dospělých a všechny spojovala jedna věc. Trdelník. Polovina z nich už jej držela v prackách a druhá polovina na něj čekala ve frontě. Jenom vidět ty lidi s trdelníkem a před trdelníkem ve mně vyvolalo vzteklou vzpomínku na to, jak jsem to jednou taky ochutnala…

Moji vrozenou nedůvěru ke všemu typicky staročeskému a ke všemu, co je a priori pro turisty, překonala špatná domněnka, že všechno, kde je skořice, musí být zákonitě super. Co bylo dále nutné překonat byl dementní název, který asociuje různé věci, ale já se nenechala jen tak odradit. Měla jsem pocit, že trdelník je něco hodně křupavýho, co všude drobí a chutná to fakt výsostně a tak, jak to mám ráda, tudíž nejlíp. Nevím, kdo z vás už s se s touto potravinou dostal do bližšího kontaktu, ale kdo ano, tak už jistě ví, že zdání klame a že trdelník chutná jako 4 dny stará houska, do které někdo přimíchal trochu stoletý vyčichlé skořice a že je to zkrátka ŠMELO! Šmelo, za který jsem navíc vyhodila něco kolem 50 Kč, což je naprostej úlet, dyť je to, přece jenom kus nějakýho táhnoucího se těsta, pfuj!

Ale co, můžu si za to sama… Výše zmíněná ostražitost k staročeským, tradičním, originálním, původním … věcem, stánkům, lidem, jídlům a pitím mě měla doháje varovat! Nějak mě ty kostýmy a staročešství a selky a tradiční trhy a dřevěná naběračka na poctivou polívku přijdou hnědý.

A hnědý věci nemá přece nikdo rád.

Go fuck yourself ty trdlo, měl si bejt úplně vo něčem jinym!

Follow

Včera jsem šla kolem Karlova mostu a zase jsem viděla spoustu lidí, mladých, starých, malých, velkých, ošklivých, bloňdatých i černovlasých, dětí i dospělých a všechny spojovala jedna věc. Trdelník. Polovina z...