#123 RANNÍ VSTÁVÁNÍ

Už jsem se tady zmiňoval, že mám hodně často problém s chozením spát. Ruku v ruce s touhle záležitostí jde další prekérka týkající se ranního startování. Ne, nejsem ranní ptáče a nevidim sebemenší důvod, proč by měl člověk před desátou někam doskákávat. Já tam klidně vodpo sjedu na kole.

Když ráno nemusim vstávat, dávám si klasicky budíka na osmou či devátou. Když zazvoní, vydržím ho típat i hodinu a půl. Vždycky jednou za devět minut začne znova vyhrávat a já ho umlčim. A pak zas a zas a mezitim si dávám šlofíky dlouhý tak osm minut padesát. Věčnou slávu tomu pánovi, co vymyslel funkci snooze!

O to víc jsem každý týden dvakrát šokován svým letošním novoročním předsevzetím, že nezištně přispěji obecnému blahu; někdo posílá na indický siroty, já zvolil pozici středoškolského učitele. To možná nezní tak strašně, ale počkejte, až to rozvinu. Mám sice jen dvě dvouhodinovky týdně, ale obě začínaj v sedm patnáct. V 7:15!!! Když musíte někde bejt v určitej čas a ta hodina má jenom jednu cifru, je něco ve vašem životě špatně. Když je to sedmička, tak jste úplně v hajzlu.

A kdyby to bylo aspoň v nějaký civilizaci! Ale ne, samozřejmě je to na druhym konci Prahy. Ne, to je slabý slovo. Je to v prdeli tak nehorázný, že bych na to dneska napsal hejt, jen kdybych si dokázal po pěti měsících zapamatovat, jak se ta zkurvená díra jmenuje.

Dvakrát tejdně vstávat v šest, na čem jsem kurva frčel, když jsem na to kejvnul?!

Follow

Už jsem se tady zmiňoval, že mám hodně často problém s chozením spát. Ruku v ruce s touhle záležitostí jde další prekérka týkající se ranního startování. Ne, nejsem ranní ptáče a nevidim sebemenší...