#499 „DOBŘE TY!“

No ty vole. Takže my měsíc a půl čekáme na desetitisícího fanouška na Facebooku, což je krásně kulatý jubileum, který nepřichází ani dvakrát nebo třikrát za deset let, ale vážně jen JEDNOU JEDINKRÁT za celou existenci. A on to Attila oglosuje slovy „Dobře vy!“. Tak to mě fakt vomejou.

Vím, že jsem tu novej, že bych si neměl na Attilu otvírat hubu, páč je to otec zakladatel a můj stylistickej guru, měl bych dál sedět v koutě a ořezávat tužky, podávat je mlčky Achjo Bitch, trpělivě plnit Attilův kalamář a být vždy poblíž s připraveným pijákem, páč co kdyby náhodou ukápl mistrovi na papír kousek inkoustu. JENŽE tenhle obrat mám na hitlistu už nějakej ten pátek… ne, fakt to nejde mlčky přejít.

Formulka „dobře ty“, jakožto i její odvozené a ještě o stupeň otravnější tvary „dobře vy“ a „dobře my“ (o „dobře já“ radši nemluvě), mě totiž donutila poprvé zatnout pěst už před nějakýma šesti rokama. Nejsem specialista na etymologii, regionální nářečí ani lokální lingvistická specifika, ale čistě podle původu svýho kámoše, kterej to přede mnou poprvé použil a během týdenní dovolený to pak stihl ještě každej den patnáctkrát zopakovat, bych dedukoval, že mezi slušný lidi přišel tenhle drsňáckej obrat z pražskejch sídláků – hádám že od tvrdejch chlapců, co nosej XXL dresy Kobeho Bryanta a nikdo jim neřekl, že nevypadaj jako vostrý svalnatý černoši, ale spíš jako malí bílí pindíci, co by se v opravdovým ghettu počurali strachy hned po prvním „fuck“.

Takže když Attila napíše „Dobře vy“, vidím ho okamžitě s kšiltovkou na hlavě, v hadrech co připomínaj pyžamo, v jedný ruce sprej s barvou a v druhý vede za packu malýho Attilu, kterej si to ťape taky s čapkou a s roztrhanejma džínama za deset litrů, ověšenej zlatejma řetězema, co jsou těžší než von samotnej. A takhle si vykračujou, se svým gangem hoperů za zádama a s cílem hustě posprejovat odstavenou Škodu 120 starýho pana Jeřábka.

„Dobře vy“ je prostě asi stejně cool jako gangsta pozdravy pěstičkama, jako věty typu „si zabil“ a „si Pán!“, po kterejch se už asi začnou rovnou používat formulace „ ti jebe, starý“ a „si jak Šmajdova manka“, páč z pražskýho do bratislavskýho štrýtu už to je kousek.

Nejhorší na těchhle otravnejch vazbách je to, že rychle zdomácněj a i sebevětší hejtr si na ně chtě nechtě navykne. Jeden kámoš se mi kupříkladu tak dlouho omlouval, že „přijde dýl“ (on je totiž z Tábora) a já ho za to tak dlouho peskoval s tím, že slušný lidi přicházej zásadně později, a ne dýl, až… no až jsem zrovna předevčírem přišel poprvé v životě někam dýl. Brr, ještě teď se za to stydím.

Follow

No ty vole. Takže my měsíc a půl čekáme na desetitisícího fanouška na Facebooku, což je krásně kulatý jubileum, který nepřichází ani dvakrát nebo třikrát za deset let, ale vážně...