#807 VONÍCÍ LIDI V POSILOVNĚ

Posted: Červenec 7th, 2014 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 8 Comments »

Zoufale nesnášim takový ty obří korporátní posilovny postavený většinou v blízkosti obchodně-administrativních center, do nichž choděj převážně kočičky a japíci z kanclů v těch centrech, protože ve svym busy životě nějak nemaj jinej čas na to seznámit se s japíkem nebo kočičkou, s ní(m)ž by si v budoucnu pořídili dítě, byt a nevěru.

Vždycky jsem vyhledával posilovny malý, ideálně trochu olezlý, kam choděj lidi primárně cvičit a ne se předvádět. I teď mám jednu takovou, takže naštěstí předmět dnešního hejtu nepotkávám tak často: o to víc mě pak nasere, když rvu vší silou metrák na dřepovacím přístroj a kolem projde kočička v růžovejch elasťákách, nasedne na takovej ten komickej přístroj, jehož cílem je podle mě jedině to, aby se holky naučily pořádně roztahovat nohy, a celá posilovna se začne plnit odérem nějakýho pičifuku.

Ty vole, já chápu, že když osprchovanej člověk z posilovny odchází, tak na sebe stříkne dajakou voňku, dělám to taky. Ale když jdu cvičit? Když je mym cílem zpotit se ideálně jako prase? Voní se ta slečna, i když jde do sauny? Nebo na jógu, pilates, tai-chi nebo na co všechno v dnešní době takovýhle slečny choděj?

Posilovna je prostě místo, kde má bejt cejtit rozhodně pot, když ne krev a slzy. Jasně, je fajn si věci do posilovny třeba občas přemáchnout, zažil jsem i expertní pachoše, jejichž eklhaft nátělník měl takovej odér, že se všichni v posilovně radši natlačili do opačnýho kouta místnosti. Ale radši budu cvičit benchpress v kaluži cizího potu, než abych přitom musel cokoliv čichat, byť by to měl bejt klidně Chanel č. 5.

«
»