#261 KDYŽ NĚKDO NECENÍ MOJE „VĚCI“

Nejde o moje oblečení. Ani o vybavení bytu, ani o elektrické přístroje, které používám a vlastním. Mě prostě sere, když někomu pošlu či ukážu video/písničku/obrázek/vtipnost/knihu/odkaz/článek/reklamu a toho druhýho to buď nebaví, nebo se na to ANI NEPODÍVÁ. A já to většinou nevybírám náhodou. Když už ti osobně a konkrétně něco takového prezentuju, tak to dělám z nějakého  důvodu, nad kterým jsem možná i přemejšlela. Kupříkladu jsme se o podobné tématice bavili. Nebo mi někdo říkal, že se ti líbil koncert a já mám náhodou nějakej živák, o který se ráda podělím. Nebo prostě jenom sakra vim, že se tomu budeš smát, protože to je vtipný.

A pak není divu, že při takové nelidské námaze se celkem lehce rozčílim, když mi do mého radostného očekávání v reakci jako „jůůů, to je fakt nejvíc“ nebo „chacha, dost dobrý a znáš tohle …?“ přijde odpověď ve tvaru „znám“, „blbý“, „ježiš, tohle nesnášim“, „ne, to se mi nelíbí“, „tyvole achjobitch co to má bejt? (to když někdo nechápe humory), „kouknu se později“ nebo rovnou pouhej odkaz na něco jiného, co souvisí s tím, co sem původně posílala zhruba tolik, jako Olga Lounová souvisí se seznamem mých oblíbených intepretů. Což znamená jediné – ten ubožák se na to ani nepodíval. A když se pak večer potkáme a já se (jakože nic) zeptám co to video, jak jsem ti posílala? Dobrá reklama, viď? – „ééééééééééééhméé..“. O zdrcujícím „tohle je tak starý“ snad ani psát nebudu, tady nejsme na emo zóně o čistokrevné frustraci.

To je prostě k posrání, todleto!

A víte co je k posrání snad ještě víc? Když se role obrátí. Když na to skutečně nemáte náladu a nějakej rozradostněnej uživatel facebooku vám začne sázet nějaký zaručený tutovky a když mu pak popravdě řeknete, že nemáte čas na blbosti ještě vám za to vynadá. Když se mě někdo už popátý toho dne zeptá, jestli už jsem slyšela toho Neckáře z Aloise Nebela (mmch šérování songu Půlnoční by mělo bejt zpoplatněný) nebo když mi někdo posílá vysoce starý trošky do mlejna. Já vím, zní neuvěřitelně, ale já sem vážně viděla skoro všechno (jakej je rozdíl mezi Broukem Pytlíkem a Achjo Bitch? BP se narodil v kině, ale AB u Apolináře…) a to buďte rádi, že už nikde nedodávám poučné „seen that“.

Follow

Nejde o moje oblečení. Ani o vybavení bytu, ani o elektrické přístroje, které používám a vlastním. Mě prostě sere, když někomu pošlu či ukážu video/písničku/obrázek/vtipnost/knihu/odkaz/článek/reklamu a toho druhýho to buď...