#908 ŽE JE HRUŠEK VÝRAZNĚ MÍŇ NEŽ JABLEK
Posted: Březen 25th, 2015 | Author: Curvekiller | Filed under: Curvekiller | 14 Comments »Hrušky a jablka tak nějak patřej k sobě. V zaběhnutých poučkách vám říkaj, že je nemáte míchat, ale podvědomě je bereme jako A a B. Základní ovocný plody, který byly třeba v Hip Hap Hop hned vedle sebe.
Proto bych si myslel, že jsou něco jako komplementární veličiny. Dvě strany téže mince. Něco jako psi a kočky. Pivo a víno. Nebo kurvy a chlebíčky. Ale vono ne. Všude samý jablka… a hrušky se krčej kdesi v ústraní, utlačovaný vlastně úplně všude – od ovocnářství, až po výpočetní techniku.
Přitom hrušky jsou výtvor tááákhle úžasnej! Stokrát lepší než jablka. Obvykle slaďoučký, šťavnatý, krásně se chřoupou. Jsou dokonalý v salátu. Ještě dokonalejší v kompotu. A úplně suprdokonalý v džusu. Lahůdka per excellence, u který bych naprosto pochopil, že se po ní Adam s Evou v rajský zahradě sápali. Dyť i já bych si kvůli jejímu šmaku podal klidně, no, klidně i toho draka Šmaka.
Ale né, voni jdou po jablku a Všemohoucímu se to ještě nelíbí. Tsss. Pro mě za mě bych je v tom Ráji nechal sežrat klidně všechny zásoby jablek, i kdyby pak Newtonovi měla na kebuli spadnout sotva suchá halůzka, protože v mých očích prostě jde o ovoce druhý jakosti. Chuťově leckdy nevyvážený a nevypočitatelný, co se týče odrůd tak nestálý, snad až promiskuitní. Jednou malý jak vořech, podruhý přefouklý jak meloun, jednou zlatý, jindy fialový – tak kde to jsme?
Na jablkách mě ale hlavně štve ta kluzkost a složitější prostupnost jejich slupky, potažmo pevnější konzistence dužniny. Může se vám to zdát jako drobnost a podružnost, ergo píčovina, ale mě se prostě blbě vohryzávaj. Když se do nich zakousnu, naskakuje mi husí kůže, protože mi na klofácích vzniká takový divný tření ne nepodobný tomu, když nehtama drhnete plechovou tabuli. Achich.
U hrušky se vám to nestane. Hruška je pro zákus uzpůsobena mnohem líp. I proto si zaslouží mnohem víc pozornosti, než ty prokletý jablka. Taky nadšeně kvituju, že se situace obrací a do médií se tomuhle nádhernýmu plodu daří pronikat mnohem víc, než jak tomu bylo v letech minulejch – jen mě sere, že je to spíš proto, že největší propagátor soutěže Jablko roku Přemek Podlaha odešel do věčnejch lovišť, zatímco ten čuník Láďa Hruška dál drtí ve statisícovejch nákladech svý fekálkuchařky.