#890 ŽE UŽ NIKDO NEDRŽÍ TAJEMSTVÍ

Nevím, jak jste to měli v dětství vy, ale institut čestného slova byl pro mě jednoznačně součástí mravního imperativu, byť jsem měl v osmi letech představu o existenci, významu a smyslu Kantových myšlenek jen velmi mlhavou.

Ať už šlo o klasické čestné slovo, ideologicky nakažené čestné pionýrské, přísahání na červenou či na smrt jezevčíka Ťapky nebo jiného rodinného příslušníka, mělo to všechno absolutní platnost a dalo se s tím počítat. Když za mnou přišel ve třetí třídě spolužák Tuhý a já mu dal čestné slovo, nejel přes to vlak a já si prostě musel informaci, že mu spolužačka Šťávová poslala obrázek srdíčka, nechat pro sebe.

Dneska, když je nám přes třicet, už se čestné slovo nedává. Žijeme nekonečný seriál Letná Hills 170 00 a denodenně mezi námi proudí informace o tom, kdo se s kým po odpoledních v půjčených bytech vášnivě miluje a kdo s kým za nocí na záchodcích zatuchlých barů bohapustě šuká. „Nikomu to neříkej,“ zní posvátná mantra, se kterou se tyhle informace předávají, na což se reaguje slovy jako „to je jasný“, „vždyť mě znáš“ nebo „hrob je proti mně žvanil“.

Jenže to jsou jenom kecy; je to vlastně pochopitelné, protože těch informací je kolem nás tolik. Když nám bylo osm, Tuhý a Šťávová byli výjimka. Dneska má něco s někým každý a po hospodách se řeči vedou a pivo teče a kdo si má pamatovat, co je tajné a co ne, a když se předá tajemství se slovy „hele, já to nesmim nikomu říkat, tak ti to řeknu, ale ty to fakt nikomu neříkej, hlavně ne tomu člověku, od kterýho to vim já, protože by to bylo trochu trapný“, tak je to přece skoro jako kdyby se nic neřeklo.

Nejsem příznivcem přílišné idealizace dětství: děti jsou samozřejmě úžasně bezprostřední a nezkaženě upřímné, zároveň to ovšem dokážou bejt mstivý a krutý parchanti. Ovšem tajemství udržet dovedou nebo aspoň za mých mladých let dovedly. Dneska už bohužel jedinou možností, jak tajemství udržet, je ho nikomu neříkat.

Follow

Nevím, jak jste to měli v dětství vy, ale institut čestného slova byl pro mě jednoznačně součástí mravního imperativu, byť jsem měl v osmi letech představu o existenci, významu a...