#889 VÁCLAVÁK

Posted: Únor 6th, 2015 | Author: Achjo Bitch | Filed under: Achjo Bitch | 9 Comments »

Nejdřív jsem chtěla napsat srdceryvný úvod o pragocentrismu, ale pak mi došlo, že to, že v Praze je jisté Václavské náměstí je asi stejný tajemství, jako že v Brně na náměstí stojí čurák, v Olomouci maj proletářskej orloj, v Ostravě je Stodolní a v Plzni se vyrábí pivo – ví to zkrátka každej, takže se nejspíš není nutný omlouvat za to, že píšu o čistě pražském nešvaru. Sraz pod koněm je, pevně doufám, takovej pojem, že si dnešní hejt můžou přečíst i lidi, co z Prahe nejsou. Jak vypadá Václavák snad totiž ví i tříletý chlapeček ze Zábřehu na Moravě (a že jich mezi našimi čtenáři máme!)

Komunismus hodně bere a málo dává a jedna z věcí, kterou teda do píči hodně vzal a nikdy nevrátil, je magistrála vedená skrz historické centrum města. Jasně, už jsme na to všichni zvyklí a dost z nás tam denně jezdí autem, ale né vždy a né každej si u té příležitosti uvědomí, jak moc je to na pytel. Veliké a mocné Václavské náměstí, které vrcholí Národním muzeem, Státní operou a nejhlavnějším nádražím ze všech hlavních nádraží, před kterým stojí krásný parčík. To vše přece mělo bejt (a taky že bylo) krásně průchozí, měl tam bejt širokej bulvár pro pěší. Za touhle městskou parádou se nachází čtvrť Vinohrady, která měla bejt luxusní klidnou oázou, přirozeně navazující na centrum. Já tam bydlím a Vinohrady jsou furt dost cool, ale stejně je mi trochu divně, když si uvědomím, že de facto žiju u dálnice.

Náměstí, zmiňované budovy a rezidenční čtvrť prostě nikdy neměla rozdělit magistrála. Nemůžu se zbavit pocitu, že z Václaváku by se pak nikdy nestala stezka odvahy, lemovaná hnusnejma kurvama, černochama s omítkou řízlou práškem do pečiva (jakási česká odpověď na kokain), pofidérníma obchodama, veksláckejma taxíkama a smutnejma turistama, kterejm nikdo neřekl, že na Václaváku není nic pěkného k vidění. Dala bych svojí duši, duše půlky mojí rodiny a svoje nejhezčí a nejdražší boty za jedinej den, ve kterém bych se mohla projít po Václaváku ze začátku 20. století. Fakt.