#846 GESTA U ZPÍVÁNÍ DANA BÁRTY

Nenechte se mýlit, i pro mě je Dan Bárta král. Minimálně v českejch podmínkách, v tom ulepeným kontextu Kluse, Krajča, Pavla Vítka a bratrů Nedvědovejch. Bárta je proti nim úplně jiná liga, spíš jinej sport.

Jeho hlas mě provází vlastně celej život. Už na prvním stupni základní školy, když do nás táta pral rockovej sběr z celýho světa, jsem si zvládl všimnout, že jeho Alice je jednou z nejpoužitelnějších říznejch kapel a že její zpěvák to tam má. Pak jsme vstávali každý ráno za doprovodu Studia 6, kde pracovali hudební dramaturgové s rozhledem o asi padesáti písničkách, takže když zrovna netočili Kelly Family a Adiemus, hrál nám ke snídani pravidelně cover Život je jen náhoda.

Bárta byl ale cool, i když ohledával rockový klasiky jako Born to Be Wild nebo You Keep on Moving. Žrali jsme ho, když na koncertech J.A.R. táhl refrén každý funky hitovky, do který jen mrmlali Klempíř s Viktoříkem. A stejně tak válel, když ještě občas oprášil auru superstar z „Ježíše“. Pak se ale odklonil k věcem subtilnějším a řekněme alternativnějším, smysluplný věty nahradil klíďo píďo slabikama a svraštělý čelo a dojatý kecy o lovení vážek doplnil něčim mnohem víc trademarkovým: Křečovitým výrazem a pohybama pacičkou nahorů, dolů a do boku, za který by se nemusel stydět ani epileptik.

Jako já chápu, že si tím šplháním po virtuální stupnici pomáhá při intonaci. Rozumím dokonce tomu, že každej jsme ňákej, každej se u jistejch činností tváříme jako kokoti nebo se směšně hejbeme (měli byste mě vidět tančit charleston). A čert vem i mý podezření, že si Bárta na tomhle tyjátru trochu ujel a že kdyby nebyl branej za pěveckýho titána, už by se mu dávno někdo vysmál. Podstatný je jenom to, že nezvládám jeho vystoupení sledovat. Ten pohled mě mučí! Vidim afekt narvanej do jedný ručky a v tváři výraz shrnující sérii zatraceně nepříjemnejch rektálních vyšetření, narcistní tryznu, kterou tenhle vokální velikán neopustí do posledního tónu.

Sere mě, že si jeho songy můžu pouštět na YouTube leda do sluchátek. A že je zrcadlovej opak takový Terezky Kerndlový, na kterou se sice hezky kouká, ale jako zvukovou kulisu si k jejím tanečkům pustíte radši i rady Přemka Podlahy.

Follow

Nenechte se mýlit, i pro mě je Dan Bárta král. Minimálně v českejch podmínkách, v tom ulepeným kontextu Kluse, Krajča, Pavla Vítka a bratrů Nedvědovejch. Bárta je proti nim úplně...