#847 KDYŽ NĚKDO SNÍ JÍDLO, NA KTERÝ JSTE SE TĚŠILI CELEJ DEN

Znáte ten pocit, že se v desateru tak trochu zapomnělo na pár opravdu důležitých věcí? Já teda jo. Kdybych to psala já, rozhodně by to nezůstalo u počtu deset (možná proto mi to taky tehdy nedali na starost, nikdo by si nezapamatoval tisícatero přikázání). A tenhle osmý hřích by tam nesměl chybět.

Bydlet s manželem, rodinou nebo kamarády je sice krásná věc, ale i v tom nejvyčazenějším a harmonicky vyladěném spolubydlení se najdou okamžiky, ve kterých byste za vlastní garsonku upsali duši ďáblu. Tradičním momentem, ve kterém už si řežete prsty, abyste měli dost materiálu na podpis vlastní krví je, když vám osoba blízká sežere poslední porci vzácného jídla.

Já vařím často, ale ne vždy jde o pokrmy, které si žádají velkou trpělivost a pět hodin v kuchyni. Když už se ale tak stane, tak je to záruka hezkého dne, zvlášť když se podaří nesežrat to na posezení, ale nechat si jednu porci na zejtra, protože z jednoho hezkého dne jsou najednou dny dva.

Jenže ten další den vůbec není bezvadnej. Prší, je zima, v práci se zas koná přehlídka marnosti a ztraceného času, nepřijdou vám prachy, nic vám nesluší, máte hnusný vlasy, pokouší se o vás rýmička – no prostě apokalypsa 1. světa par excellence. Ale celej den je tam jedna voda, čo vás drží nad vodou. Je to představa tý nejlepší večeře, kvůli který jste od časného oběda nic nejedli a která doma čeká jen na vás, protože manžel jde na pracovní večeři.

Jenže v ledničce najdete error 404, prázdnou krabičku, ve které snad kdysi bylo, ale teď rozhodně není vaše vysněné jídlo, protože váš nejbližší neměl vlastně hlad, ale chuť na něco dobrého a na té krabičce přece nebylo tlustou lihovkou napsáno „NEBRAT, NESAHAT, NEOTEVÍRAT – OBLÍBENÉ JÍDLO, KTERÉ SI ŠETŘÍM NA POZDĚJI“, takže se na něj nikdo nemůže zlobit.

Vy naopak myslíte na to, že jste tomu tlustýmu chlápkovi na radnici sice slíbili, že spolu budete v dobrém, i ve zlém, ale že o takovém zle nebyla ani řeč a že kdybyste to bývali věděli, tak byste … to bývali schovali ke stařičké bezzubé sousedce, která by vám to jistojistě nesnědla (už z technických důvodů).

Na co si člověk nenalepí lebku se zkříženými hnáty, s tím se může ve vícečlenné domácnosti rovnou rozloučit.

Follow

Znáte ten pocit, že se v desateru tak trochu zapomnělo na pár opravdu důležitých věcí? Já teda jo. Kdybych to psala já, rozhodně by to nezůstalo u počtu deset (možná...