Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #784 HOLENÍ

#784 HOLENÍ

Posted: Květen 5th, 2014 | Author: | Filed under: Curvekiller | 25 komentářů »

Holení je naprosto obyčejnou součástí života, takže některé z vás určitě napadne, jestli si náhodou nebudu příště stěžovat i na další běžné činnosti typu stříhání nehtů, nasazování kontaktních čoček nebo bělení konečníku. Nebudu. Jenže to si člověk nepomůže – občas ho fakt serou i věci, který prostě patří k všednodenní údržbě.

Holení je na hovno v tom, že jde o činnost vpravdě sisyfovskou, protože pokud se vás nezmocní nějaká ďábelská choroba, nový fousiska vám budou dorůstat pořád a pořád dokola. Nesmířil jsem se s tím. Jako řešení by se mohlo nabízet nechat si je narůst do nějakýho bíbra – a já to i zkoušel: Jenže pokaždý, když jsem přírodě popustil uzdu a po tejdnu přiběhl k zrcadlu v naději, že tam uvidím ekvivalent D’Artagnana, Sandokana nebo Ježíše, jsem zdrceně zjistil, že vypadám leda jak Zdeněk Macura.

Zvlášť teď, v době santusáckejch plnovousů hipsterů, je hebká pleť mou devizou. Dosáhnout jí ale chce poměrně dost soustředění. A protože mi elektrický strojky k srdci nikdy nepřirostly, páč mě irituje jejich nedůslednost a to, že hladkost není dokonale hladká, chápu se starejch dobrejch manuálních mašin. Jenže je to dřina, vyžadující milimetrovou soustružničinu, ve výsledku marnou, páč si beztak nakonec rozříznu držku a teče ze mě krve jak z prasete na zabíjačce.

Navíc mě na těchhle ďábelskejch mašinkách pálí cena – máloco je totiž tak předražený jako násady na holící strojky. Tři břity zasazený do kouska plastu a stojí to tři kila? Ty vole, i kdyby jejich ostří testovali v aerodynamickejch tunelech na kůži Slavoje Žižka, tak tu cenu nechápu. Pravidelně se kvůli tomu dostávám do prekérní situace, kdy na mě pod stromečkem čeká supr novej strojek, ale já ho pak musim v dalších měsících krmit násadama o cenách toho nejlepšího koksu. Fakt že jo. Kdybyste náhodou ukradli kamion a zjistili, že vevnitř jsou akorát tuny násad, netruchlete, ta dodávka bude mít takovou hodnotu, že byste za ní koupili celý Kavčí hory i s doživotníma právama na vystoupení Bohdalky a Donutila.

Takže tejden co tejden musím dělat něco, co je otravný, drahý a když to odfláknu, tak si podříznu krkovici? Fuck that. Upřímně obdivuju ženský, který tuhle nudnou činnost páchaj opravdu ve velkým – zvládaj si holit podpaží, ruce, nohy a občas zastřihnout trávník tam dole a ani u toho neprojevujou moc nasranosti. Teda ne že by měly na výběr – on se asi v dnešní době už nikdo nechce nořit do Boubínskýho pralesa, ve kterým řádí monstrbobr – ale týhle odchlupovací oddanosti si prostě vážim. A naopak ji vůbec nechápu u metroušů, který řáděj každej druhej den se strojkem i kolem kulek, bradavek a kolen – trávit tímhle dobrovolně desetinu svýho života je totiž na palici. Zvlášť když pak ve výsledku vypadáte jako napudrovaná zženštilá buzna.

«
»