#73 POUŽÍVÁNÍ RODNÉHO JAZYKA ZAHRANIČÍ

Posted: Březen 14th, 2011 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 2 Comments »

Možná o nic nejde, ale já když u takového úkazu náhodou jsem, tak by se trapnost, která mi běhá po zádech dala krájet.

 

„Kudy se dostaneme k tomu kostelu?“

Sorry, I don’t understand you…

„No nedělej, že mi nerozumíš a ukaž kde to je!

Do you speak english?“

„No tak já už nevim, jak bych ti to vysvětlil, ty kluku opálená….“

(přepis části autentického dialogu, odposlechnuto v Řecku)

 

Jistě, tohle bylo úplně ryzí, ale netýká se to jen starších lidí a buranů. Když prostě mluvíte svůj co stůj svým jazykem, i když vám ale kurva nikdo nerozumí, může vám být třeba 16 a nedá se s tím dělat nic. Jo, protože to si nemyslete, že to dělají jen Češi. Minulý týden jsme např. měli seminář o EU, který se konal v Praze pro české studenty a vedl ho Ital, se kterým jsme komunikovali v angličtině. Jako erasmus – host tam s námi byla jedna relativně mladá Polka, která asi anglicky rozuměla, protože při jeho výkladu freneticky pokyvovala hlavou a občas u toho vydala nějak ten neartikulovaný zvuk, ale když přišlo na řeč, odpovídala a mluvila výhradně, jen a pouze v polštině. No dobrý, já nejsem z toho zástupu lidí, co polsky alespoň rozumí a myslím, že italský lektor taky asi bardzo nevěděl, co to má znamenat.

Šance, že při komunikaci s cizincem narazíte na někoho, kdo umí česky je mizivá. Tak radši jděte dál, nebo to namalujte nebo si vemte slovník, ale hlavně nikoho netrapte tím, že budete pět minut česky (a proto zbytečně) popisovat vo co de.

Nemluvě o některých turistech v Praze. Tomu je taky lepší se vyhnout, pokud teda zrovna fakt nemáte co na práci a rádi posloucháte ruštinu…

«
»