#713 BALENÍ SERVÍREK

Alkohol je nápoj s kouzelnou mocí. Uvolňuje zábrany, zostřuje smysly, zefektivňuje komunikaci tak, že z jednoho pohledu dokážete vytušit lásku na celý život a větu „můžu si půjčit popelník“ od lepý blondýnky si správně přeložíte jako „za pět minut na tebe čekám nahá v kabince“. Kluby, putyky a bary, kde je alkoholu jak vody v Niagárách, jsou proto ideálním prostředím pro balení. Stačí aby došlo k prvotnímu kontaktu – ten ale, jak známo, nejsnadněji a nejčasteji probíhá přes bar, s osobou směňující drink a úsměv za vaše těžce vydělaný kačky. A tady bacha.

Holky to maj ještě jednoduchý, když budou tokat s pinglem, nikoho tím neurazí – maximálně jejich vlastní svědomí je ráno profackuje, že se nechaly zprznit obtloustlým roznašečem píva někde vzadu v kutlochu.

Jenže u mužskejch to funguje přesně opačně. Balení servírek je hrozivě trapný, protože jde vlastně o zneužívání vřelosti a profesionality, jíž dotyčná šmrncla příjemnou dávkou koketérie. Určitě je to milejší projev sympatií, než je plácat po zadku a tahat za kozy, ale furt jde o využívání vlastního výhodnýho postavení v rámci obchodní transakce, kdy daná servírka prostě jen chvályhodně dodržuje svý pracovní povinnosti tím, že je vyfiklá, usměvavá a rozverně komunikativní. Rozhodně tím ovšem neříká, že vás v příštích třech hodinách někde za forbesem ošustí, natožpak že s váma bude chtít strávit zbytek svýho života až do chvíle, než si pro ni přijde zubatá.

Je fascinující sledovat, jak ty ožralý slizouni, co si pro kuráž musej nalít do každý nohy pět panáků, najednou rozkvetou ve flirtující světáky, co si hodlaj nárokovat každej barmančin pohled a dout do ní půlku večera jak Vinnetou do Rybany. Jejich vlezlost zhmotňuje nad barem smrtící mrak trapna, kterej leckdy ani přímý odpalkování nezastaví, a to je mi pak líto nejen obtěžovanejch slečen a nás, kultivovaných pijáků, co jim ten buran zpomaluje přísun škopků na stůl, ale i pána Boha, že se na tohle tragicky ulepený divadlo musí shůry koukat.

Chlápci, a to i ti třeskutě vtipní a šarmantní jako já s Attilou, by proto měli balit kohokoliv, klidně studentky, vyndaný holky na báru, uklízečky, hajzlbáby, DJky nebo vlastní sestřenice, pokud s nima teda nevyrůstali přímo na jednom pískovišti, ale fakt ne barmanky. Heslem „náš zákazník, náš pán“ totiž klasik opravdu nemyslel „náš zákazník, náš amant“.

Follow

Alkohol je nápoj s kouzelnou mocí. Uvolňuje zábrany, zostřuje smysly, zefektivňuje komunikaci tak, že z jednoho pohledu dokážete vytušit lásku na celý život a větu „můžu si půjčit popelník“ od lepý blondýnky...