#66 ŽRAVOST PO HULENÍ

Posted: Březen 3rd, 2011 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 5 Comments »

Jako jo, nemá to smysl zastírat: tráva mě baví. Myslím marihuana. Samozřejmě netuším, co o mně jednou řeknou doktoři na pitevně, ale zatím mi připadá, že pozitivní důsledky, který mi kouření jointů, špeků a brk přináší, bohatě převyšujou ty negativní.

Jediná věc mě na intoxikaci THC štve. Jako je hezký, že se tim u těžce nemocnejch dá léčit nechutenství, ale já přece ničim takovym netrpim! Já se bez problémů nadlábnu přes den a rozhodně mě nebaví úderem jedenáctý večer vycupitávat z pokoje a pokradmu provozovat bílý sex.

Jako jasně, bylo období, kdy mi ještě občas přišlo vtipný, kolik jsem toho za večer schopnej zkonzumovat a v jak bizarních kombinacích (i když k takovým jsem míval sklony už jako malé děcko, po matce jsem cca v pěti letech požadoval, aby mi naservírovala biskupský chlebíček s hořčicí, a argumentoval tím, že biskupský chlebíček je něco jako chleba a k tomu se přece hořčice hodí náramně) (a mojí matce patří nezměrné díky, že tenkrát pokrčila rameny, dobrotu mi připravila a já ji po ní už znova nikdy nechtěl).

Jenže třicítku mám za sebou, sklony k nadváze, cukrovku a vysoký krevní tlak v genetických dispozicích, děkuju za optání, takže přichází období, kdy jsou okamžiky vlčích hladů velkou zkouškou mých morálně volních vlastností. Bohužel jsem zjistil, že když se dostanu k obzvláště vydařenému modelu, bývá ta moje vůle poměrně slabá a že tedy nejjednodušším a nejjistějším řešením je prostě doma žádné pochutiny nemít. Blbý ovšem je, když máte spolubydlícího, kterej nejen že zásobuje ledničku vybranými lahůdkami, ale ještě taky právem držkuje, když mu je ve slabý chvilce zblajznete.

Kubiku, tak už se za ty Míši nezlob, koupil jsem ti nový:-*

«
»