#637 „TOHLE MÁM DOMA A JE TO SUPER!“

Nejsem typ, který před nákupem projede eshop a pak nakráčí do kamenné pobočky pro jedny konkrétní botičky. Nejedu v porovnávání technických parametrů při pořizování nové rychlovarné konvice. Jen málokdy mám jasnou představu o věci, kterou si chci pořídit – pochybuju, že se požadavky „ať mi to sluší“, „ať to funguje“ nebo „ať je to hezký“ dají označit za nějak konkrétní. Mé nákupy tak mají spontánní charakter, že je to trochu zázrak, když se vypravím do města za nějakým konkrétním nákupem. To, že něco potřebuju/chci většinou zjistím, až když stojím před obchodem. Jenže díky tomuto „prostoru pro fantazii“ se až nepříjemně často stávám obětí agilních prodavačů s názorem.

Prohlížím si dejme tomu třeba žehličky, když se ke mně přitočí nesympatický chlápek se smrdutým dechem, s uniformou a s nabídkou pomoci. Tak mu tedy prozradím, že mě zradila žehlička a že bych potřebovala novou. Po vyčerpávajícím popisu pěti kousků ukážu na jednu takovou docela normální, obyč pěknou žehličku, načež ta osoba se spikleneckým úsměvem pronese „tu má doma moje manželka“.

Nebo ještě hůř. Zkouším si hadry v nějakém menším obchodě. Přes pochybnou úroveň výlohy jsem zašla dovnitř a teď se mi zdá, že to sako je fakt, tyjo, pěkný! Tak tam v něm stojím a přemýšlím a v tom se ozve prodavačka, které ani 60 kg nadváhy nezabránilo doplnit legíny tričkem s legračním s nápisem přes prsa. „To sako mám doma! Je moc hezoučký a hodí se vlastně pro každou příležitost“.

V takovou chvíli se mi v hlavě rozsvítí cedule EXIT. Nikdo z těch prodavačů není můj kámoš, aby mi říkal, co maj doma skvělýho a co si mám pořídit. Je v tom that awkward podtón kup si to, ať to máme spolu, pojď, bude sranda a to mě nerajcuje. A opravdu jen málokdy mám pocit, že bych s nimi sdílela stejný názor na to, co je vkusné a hezké. Ne, fakt nepotřebuju mít doma tu samou žehličku jako manželka umaštěnýho chlápka z elektra. A pokud má to sako doma i tahle matrona, tak je jen pramalá šance, že ho budu chtít mít doma i já. Brr.

Osobní přístup k zákazníkovi je jistě moc pěkná věc. Ale vocaď pocaď, prosím. Někteří prodavači by do toho své vlastní šatníky, názory a manželky prostě tahat neměli. Minimálně teda pokud chtěj udělat kšeft se mnou.

Co co že? Že ta jedovatě zelená mi jde k pleti a že si to minule koupila i vaše dcera?

Tak to pardon, já už musím letět!

Follow

Nejsem typ, který před nákupem projede eshop a pak nakráčí do kamenné pobočky pro jedny konkrétní botičky. Nejedu v porovnávání technických parametrů při pořizování nové rychlovarné konvice. Jen málokdy mám...