Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #636 KARTÁŘKY V TELEVIZI

#636 KARTÁŘKY V TELEVIZI

Posted: Červenec 17th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 21 komentářů »

Na astrologie, numerologie, esoteriky a další spirituální píčoviny jsem nikdy nevěřil. Přesvědčení, že si mám vybírat práci nebo investiční příležitosti podle data narození nebo podle loģru od kafe, mi bylo dycinky tak nějak proti srsti. V náchylnosti ke kartám nebo horoskopům totiž nevidim sepjetí s všehomírem ani otevřenost k vesmírnejm silám, ale jen trapnou berličku při hledání vlastní životní cesty. Když si člověk nechává radit, s kým má chodit, ptá se kartářek, jestli se mu zahojí stroupek na pravým koleni, a očekává, že mu Uran v konjukci s Jupiterem napoví, s kým by se měl jít v danej den vožrat, nevěstí to nic pěknýho.

Asi definitivně jsem na veškerý tohle šarlatánství zanevřel ve chvíli, kdy jsem se svojí druhou holkou – to bylo ještě za zlatejch gympláckejch časů – vyrazil na fesťák. Lebedil jsem si u představy, jak si užijeme čtyři nezřízený dny světskejch radovánek, když v tom jedna kámoška vytáhla jakýsi čakry. Normální člověk by řekl, že jde o vyhnusnělý papírový kolečka za dvě padesát, jejichž moc je nulová. Ne tak ženský okolo… pro ně šlo o magický zobrazení čaker, díky kterejm poznáte, na jakou část bytí je člověk zrovna zablokovanej. A protože jsem celoživotní smolař, tak si moje milá samozřejmě tři dny ze čtyř vytáhla oranžovou čakru, která podle manuálu jasně a neodbytně udávala, že je v danej den zablokovaná na „sex a vztahy“, pročež byly zapovězený nejen láskyplný cukrbliky, ale i veškerej šoust. Tak jsem jí pak musel zablokovat pro další randění.

Jasně, to byla roztomilá prkotina. Jenže tolerance k těmhle čarodějnickejm vejšpelchtům taky může víst do pořádnýho pekla. A to když televize začnou vyplňovat svý schémata různejma one-woman show, kde před kamerou trůní přičmoudlá babizna s fyziognomií Shreka, jejíž jedinou schopností je neodbytně mlít pantem. Rozcapeně sedí v polstrovaným křesle, před sebou laciný těžítko z Tesca, který má imitovat mocnou věšteckou kouli, okolo neuměle naklíčovaný planety a v pozadí uklidňující hudba z kompilace, o níž nebyl zájem, ani když ji v Levnejch knihách rozdávali zadarmo. Plus samozřejmě obrovský telefonní číslo, který když vytočíte, spustí se vám v peněžence takovej průvan, že by se i neprotřelejší pražský kapsáři zahanbeně vrátili do chmatácký přípravky.

Kdekdo to může vnímat jako dobrou investici. Dostane totiž hřejivý oslovení typu „milánku“ a „zlatíčko“ a náznak duševního souznění díky větě „vy jste hrozně citlivej človíček, život se s váma nemazal, vidím tu velkou bolest před dvěma lety, ale to už je za váma“. A pak i jistotu, že za pár měsíců bude zas všechno fanfárový, páč se tý obludný bábě zjevil v ruce listovej filek, a to přeci znamená návrat manžela, úspěšně absolvovanou operaci slepýho střeva a velkou úrodu angreštu.

Ne, nechci se těm volajícím posmívat, že jsou naivní blbci. Protože jak moc musí být člověk v prdeli, aby si myslel, že ho spasí telefonát s namelírovanou kartářkou, která je tak nevkusně ověšená cetkama, že i Horst Fuchs je proti ní germánskej George Clooney? Asi hodně. O to víc ale proklínám všechny ty zištný svině, který nemaj úctu k lidský slabosti a z prodeje falešnýho návodu na život si udělaly byznys.

«
»