Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #623 KLAVÍRISTA ZA NAŠÍ ZDÍ

#623 KLAVÍRISTA ZA NAŠÍ ZDÍ

Posted: Červen 27th, 2013 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 11 komentářů »

Nemyslete si, že jsem proti svým sousedům zaujatá! Sousedi z toho minulého hejtu před půl rokem odešli (patrně na věčnost) a zbytek sousedstva tvoří veselá cháska. To jsou vám lidé, samá píseň, samý zpěv. Musím říct, že jsem ráda, že tentokrát nejsem v domě nejhlučnější a že si na mě nikdo nechodí nikam stěžovat (oproti předchozím adresám je to celkem příjemná změna). Pravda, programová skladba rádia Soused je možná až příliš pestrá. Techno tu střídaj Šrouby a matice a občas je od zdola slyšet ničím nefalšované volání táborového ohně, ale to mi nevadí. Je to na dB úrovni „tak akorát“ a dá se u toho bez větších problémů usnout. Jenže život není samej vyčazenej pohodář, takže tuto selanku nám přes den kazí kdosi s pracovním názvem „sousedovic dítě“.

Já ani nevím, jestli je sousedovic dítě kluk nebo holka. Já totiž ani nevím, jestli to náhodou není někdo dospělej. Ale to je úplně jedno. Podstatné totiž je, že ten lump má doma piáno a nebojí se ho použít. Jeho vůbec nejmilejším kouskem je Nebe na zemi. Ale nepředstavujte si divoký jam á la Pelíšky, je to taková ta jednoduchá verze „levá ruka drží akord – pravá ruka vyťukává melodii“. Tak na nirvánu, na Olymp je v klidu a to, že nestojí o nekonečno s hvězdami všemi, to je taky v pohodě. Pak nám povídá, že je nebe na zemi a pravdu má, my všichni mu to tady věříme! Jenže pak nastává ta kritická chvíle. A to sice přechod do části „pro toho, kdo chce žít, je na světě plno krás“ ve které ta nebohá osoba VŽDYCKY udělá chybu a to, prosím pěkně, VŽDYCKY na tom samym místě.

FFFFFUUU. Slýchávat jeden a ten samej vál pořád do kolečka, jak u blbečků, to je jedna věc. Ale pokaždý u toho čekat na tu pasáž, která bude na 100% špatně, to je věc druhá a úplně jiná, horší… To je skutečně něco mezi nebem a zemí. To se člověku zatínaj pěsti, přivíraj oči, píchne ho u srdce a občas by si snad i trochu pobrečel. Napadá mě už jedině sousedská sbírka, jejíž výtěžek by šel na kvalitního učitele klavíru, který by  sousedovic dítě jednou a provždy naučil problematickou pasáž tak, abychom u toho už, i když neradi, nemuseli umírat.

Sousedovic dítě ten song smaží už nějakej ten pátek. A když já vám povídám, že peklo na zemi je znovu a znovu poslouchat ten stejnej přehmat, tak pravdu mám, to mi teda věřte.

Pššššt… Už i Panwerich toho má plný brejle!

«
»