#568 INTERNETOVÝ BANKOVNICTVÍ KOMERČNÍ BANKY

Posted: Duben 9th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 70 Comments »

Nová doba! Člověk už nemusí lízt do banky! Jsem za to sakra vděčnej, protože tím odpadá spousta trablů. Už se nemusím pinožit za nějakou protivnou bábou na přepážce a lámat jí, aby laskavě vysolila peníz. Nemusím ani zabředávat do rádoby kamarádskejch hovorů s úlisným bankovním poradcem, kterej je vybavenej pěti certifikátama i vidinou, že si brzo pořídí nový boty z hadí kůže, a ovládá všechny ty zákeřný metody, jak se vetřít do přízně a pak z vás vytáhnout veškerý info o příjmech a nákladech a ještě vám vnutit životní pojistku, dva úvěry, penzijní připojištění a hypotéku, kterou splatíte v krásnejch 85 letech.

Neosobní kontakt je příjemnější i efektivnější. Proto kvituju možnost spravovat svůj účet online. Mám dva penězovody a ten u mBank mi imponuje svou jednoduchostí. Dám login, heslo a už posílám tátovi nějakej ten příspěvek na pivsona. Mnohem víc prachů mi ale teče skrz účet v Komerčce a řeknu vám, jestli mi bylo tohohle ústavu líto kvůli trapáckejm reklamám, ve kterejch čert šišlá „Šem vaše hypotéka“, tak teď bych ho spíš zrušil. Nebo aspoň vybagroval všechny jeho pobočky až do základů.

Ne, tohle není nějaký PRko nebo blogerská fáze soutěže o Banku roku, ostatně serou mě v globálu všechny banky (spolu s vodárnama je to jediná věc, kterou bych nechal klidně znárodnit). Internetový bankovnictví KB je ale svět sám pro sebe. Dobývat se do něj můžete jen ozbrojený heslem, mobilním telefonem, kam vám chodí speciální kód při každým přihlášení, plus musíte v compu přechovávat bezpečnostní certifikát. Tím ale teprve začínáme. Zábavu přinesou už samotný webovky, který potřebujou při každý druhý návštěvě zkontrolovat kompatibilitu počítače a jeho programový vybavenosti s bankovním pasystémem KB. Nevím, jestli mi v tu chvíli procházej pidimužíci disky a kontrolujou, jestli na nich náhodou nemám zoofilní porno a plány, jak si podomácku vyrobit vodíkovou pumu, ale tenhle proces trvá vždycky o pěknejch pár minut dýl, než by mně i mý večeři bylo milý.

A pak přijde JAVA! Nejsem žádnej softwarovej odborník, prostě používám pár programů, na kterejch si většinou cením, že 1) vím, k čemu slouží, 2) se nespouštěj zbytečně samy, 3) v bratrský harmonii spolupracujou s jinejma programama a 4) se nepotřebujou aktualizovat třikrát tejdně. JAVA nejen, že v mejch laickejch očích neobstojí ani v jednom z těchhle bodů, ale navíc ve všech dostupnejch prohlížečích vyvolává démonický hlášky typu „program byl zablokován“, „tato verze představuje bezpečnostní riziko“ a „pokud ještě jednou klikneš, zformátujeme ti všechny disky a vyvraždíme celou rodinu, i s veškerou domácím zvířenou“. Bych blil.

Nezajímaj mě optimalizace, rady ani tipy na zefektivnění. Chci prostě jen virtuálně přijít a za pár sekund zase běžet jinam, bez velkejch cavyků a softwarovejch voplétaček. Fakt nechápu, proč bych se měl ke svejm těžce vydělanejm prachům probíjet způsobem, jako kdybych se chtěl nahackovat do intranetu samotnýho Pentagonu.

«
»