Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #529 ŽE CHLAPI NESMÍ BREČET

#529 ŽE CHLAPI NESMÍ BREČET

Posted: Únor 12th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 4 komentáře »

Tvrzení, že kluci nepláčou, vnímám jako dokonale ekvivalentní k přesvědčení mýho dobrýho kámoše, že hezký holky neprdí a nechodí na velkou. Jde o sofistikovanou kombinaci našich ideálních představ o druhým pohlaví a rolí sugerovaných společností, tak jak je nám skrze pohádky tlačili odmalička do hlavy rodiče. Na jedné straně mocní bivojové, na tý druhý éterický bohyně, oproti kterým je i hedvábí šmirglpapírem.

Chápu to. Když by někdo ukázal Vina Diesela, jak slzí kvůli tomu, že se mu rozbila jeho oblíbená helikoptéra na dálkový ovládání, protože s ní brnkl o sošku žirafy ve svým obýváku, reálně by to ohrozilo jeho kariéru hollywoodskýho bijce. A kdyby natočili Scarlett Johansson, jak čelí střevní chřipce… no, minimálně třetina světový populace by chytla hysterák a život by pro ně už nikdy nebyl tak nádhernej, plnej smyslnejch zátočin a čirýho krásna. Některý věci se prostě nesmí dít – anebo nesmí být vidět.

A slzy u chlapů jsou pořád víceméně zakázaný. Starý patriarchální pořádky sice vzaly za svý, všechno se relativizuje. Když potkáte ženskou ve fitku, bojíte se, aby vás nesejmula jedním direktem a v hospodě vás kolikrát zvládne slečna vypičovat drsněji než unavenej padesátiletej pingl s vanou přes půl lokálu – a ještě si nad váma opovržlivě odflusne. Emancipace jak sviňa. Ale muž aby byl pořád chlapák, co zvládne jednou rukou opravit digestoř, druhou zlomit jelenovi vaz, stáhnout ho z kůže a uvařit z něj svíčkovou a v mezičase vymyslet, jak se stát milionářem, aby rodina nestrádala. A když mu v tomhle nasazení manželka oznámí, že bere děcko a odchází píchat za trenérem spinningu, nesmí uronit ani slzu, páč jinak by byl za slabocha.

Ne, nevzývám bulení kvůli malichernostem, to beztak odeznívá s věkem a s příchodem opravdu tvrdejch životních zkušeností. Akceptuju i tvrzení, že minimálně ve fázi balení muž před ženou kategoricky brečet nesmí, i kdyby si měl v zoufalství ukousat prsty na nohou, páč jinak si jako vyměklá bábovka nejspíš neštrejchne. Slzy maj ale vrcholně očistnou funkci a je naprostej nesmysl se jich zříkat. Vyplaví se jima totiž emotivní sračky, který by člověk jinak složitě potil v posilovně, anebo přebíjel fetem či antidepresivama. Je to přirozenej lék, co zabírá.

Za slzy se proto od určitýho věku nestydím. A nerozhází mě, ani když se mi někdo uchechtne, že jsem ubulenej, páč vím svý – totiž že jsem jinak tvrďák k pohledání. Uznejte sami: Když někdo v životě vidí asi sto padesátkrát Pretty Woman, Lásku nebeskou, Moulin Rouge a oba díly Hříšňáku, a přesto u nich nikdy neuroní ani slzičku, musí být drsnější než Chuck Norris.

«
»