Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #514 PECKY V MANDARINKÁCH

#514 PECKY V MANDARINKÁCH

Posted: Leden 22nd, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 5 komentářů »

Hejtr není živ nenávistí jen vůči věcem důležitým a v životě lidstva stěžejním, ale musí se dokázat naštvat i na problémy drobné – prostě se nadchnout i pro záležitosti běžné denní přinasranosti. Třeba jako jsou ty malé tvrdé útvary rozeseté v oranžové dužině mandarinek.

Mandarinka, toť pokrm chutný a šťavnatý. Mohl bych jich sežrat kila, aniž bych měl kopřivku – je to asi nějaká zděděná genetická vloha, páč můj brácha jich do sebe taky zvládne nasoukat během hodiny celej pytel. A když to občas proloží citronem, grepama různejch barev, pomelama o velikosti melounů a ještě bednou pomerančů, podezřívám ho, že má jednak trávící trakt potaženej teflonem, a za druhý že ty citronky, co prodávaj ve žlutejch plastovejch lahvičkách, stáčej výhradně z jeho chcanek. Holt jihomoravskej král citrusovejch plodů.

Když se tudíž objeví na stole něco tak děsivýho jako mandarinka s peckama, je to záležitost totálního významu, nad kterou musí zasednout celej rodinnej kruh důvěry. Domem zmítá nervozita, napětí se dá krájet, ale není divu, když si najednou nelze užívat, jak se ten slaďoulinký plod rozplývá na jazyku, nejde se zakousnout beze strachu, že zub narazí na kus jakýhosi dřeva a zaúpí. Je to permanentní stres, co vám mám povídat.

Jasně, pecky možná jsou určitým příznakem přirozenosti, je to zdravá nedokonalost přírody, asi jako křivý zuby a asymetrický prsa. Ale těžko se s ní smířit, když už se jednou dotknete dokonalosti. Nevadí mi proto, že ovocnáři určitě polejvaj svý mandarinky nějakejma karcinogenníma antipeckitidama a jiným hnusem. Hlavně když si můžu to sousto vychutnat. Je to vždycky lepší varianta, než si po ujištění od dobrosrdečného vietnamského prodejce „Určitě bez pecek, pane“ nabrat plnou tašku mandarinek, a pak doma sedět nasranej, drtit mezi řezákama jednu pecku za druhou a jak Marfuša je odplivával co pět sekund na podlahu sednice.

«
»