#513 JEDNOVOZOVÝ TRAMVAJE

Pamatuju se, jak jsem byl jako osmiletý šotouš natolik oslněn krásou tramvaje ká té osm dé pět, že jsem do ní v Holešovicích nastoupil a probral se až na konečné na Lehovci, následkem čehož jsem přišel pozdě domů a dostal na prdel. Do tý doby jsem měl totiž možnost spatřit v ulicích pouze dvouvozový tramvaje, dvě klasický tatrovácký té trojky spřažený za sebe.

Až nástup kapitalismu totiž přesvědčil pražský Dopravní podnik k úsporám spočívajícím v tom, že na vybraných linkách jezdí vůz jenom jeden. Bohužel se mi nikdy nepodařilo pochopit, jak se vlastně určuje, na kterých linkách bude jezdit jenom jeden vůz a na kterym zůstanou dva. Asi i proto jsem si dodnes na jednovozový tramvaje nezvyknul a když stojim na zastávce a nějaká taková se blíží, připadám si podvedenej a okradenej.

Jako chápu, že jeden vůz jezdí někde na periferiích ve slumu, Kotěhůlky nebo Červenej vrch nebo tak něco. Ale u nás na Letný jezděj třeba tramvaje číslo pět a šestadvacet, mají stejnou trasu přes centrum, stejnej interval, takže s nima jezdí taky přibližně stejné množství lidí. Zatímco šestadvacítka jezdí pravidelně dvouvozová, takže z Letný na Žižkov se člověk dostane docela civilizovaně, pětka mívá často vůz jedinej, takže jízda s ní svym komfortem připomíná spíš východní Asii než matičku Evropu.

Nejde samozřejmě jenom o to, že se člověk nerad mačká. Pražská integrovaná doprava už mě dávno naučila, že frotér je člověk stejně jako já nebo ty. Blbý ale je, že v zimních měsících považujou bezdomáči i všelijaký jiný vágusové tramvaje za místo, kde se dobře kempí – a když se nějakej takovej aromatickej jedinec vyskytuje ve dvouvozový tramvaji, dá se mu vyhnout. V jednovozovym máte peška.

Asi jediná výhoda, kterou jednovozový tramvaje ve špičce maj, je teda fakt, že na revizora v nich člověk nenarazí. Jednak proto, že šance prodrat se skrz narvanou tramvaj je v takovejch okamžicích v podstatě nulová, jednak proto, že revizoři asi dobře vědí, že nálada v takovejch tramvajích nebejvá úplně pozitivní a je přece zbytečný se handrkovat v tramvaji, když můžou stát na Muzeu na přestupu, kde jim žádnej soudce Lynch nehrozí.

Follow

Pamatuju se, jak jsem byl jako osmiletý šotouš natolik oslněn krásou tramvaje ká té osm dé pět, že jsem do ní v Holešovicích nastoupil a probral se až na konečné...