Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #515 ŽE NEUMIM PSÁT VŠEMA DESETI

#515 ŽE NEUMIM PSÁT VŠEMA DESETI

Posted: Leden 23rd, 2013 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 37 komentářů »

Můj táta je spisovatel a novinář, vlastně stejnej pisálek jako já; jablko nepadlo daleko od stromu, takže už v předškolním věku byl mojí nejoblíbenější hračkou otcův psací stroj, u kterého jsem sedával s plánem Prahy v ruce a ťukal na zelené podlouhlé papíry trasy imaginárních linek tramvají. Na tom samém stroji jsem později datloval svoje první povídky a básničky, z něj jsem pak v deseti přešel na Commodore 64 a pak i na první písidlo. Díky tomu všemu píšu dneska na počítači docela slušnou rychlostí. Teda: docela slušnou rychlostí na to, že k tomu používám jenom čtyři prsty.

Každýmu, kdo se v mládí naučil všema deseti psát, to zoufale závidim. Když má člověk autorskej blok a do klávesnice klofne třikrát za deset minut a pak to po sobě stejně celý smaže, je samozřejmě vcelku jedno, kolika to dělá prsty. Když náhle přijde poryv inspirace, budou myšlenky vždycky rychlejší než ruce, takže je nejlepší si daný nápad namluvit do diktafonu, o tom taky není sporu. Ale na takové to běžné domácí psaní, který tvoří gró pisálkovský práce, by bylo psaní všema deseti k nezaplacení.

Nikdy není pozdě, říká se. Jenže na tohle už bohužel jo. Jasně, kdybych byl dělník ve šroubárně, můžu se po večerech učit psát všema deseti a nikterak mě to nebude omezovat. Jenomže se obávám, že pokud bych se chtěl naučit psát všema deseti, není jiná cesta, než začít psát jenom všema deseti. Což ovšem znamená, že minimálně na pár týdnů moje reálná rychlost psaní klesne natolik, že  si psaním nevydělám ani na slanou vodu.

Současnej českej školskej systém je naprosto neschopnej nasávat aktuální trendy a rigidně lpí na zásadách, co platily za císaře pána, ale v jednadvacátym století už jsou zcela mimo mísu. Kdyby se na středních školách vyučovalo hodinu tejdně psaní všema deseti, bude to pro současný maturanty mnohem užitečnější, než se nazpaměť šprtat přítoky Vltavy a všechny třídy obratlovců. Myslim si, že to kromě mě jednou pochopí i ministerstvo školství; jsem ovšem přesvědčenej, že to bude až v okamžiku, kdy budou počítače dávno schopný perfektně rozpoznávat mluvenej text.

«
»