#449 MRTVÝ TORRENTY A ZAHESLOVANÝ ARCHIVY
Posted: Říjen 17th, 2012 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 5 Comments »Stáhnout si na internetu věci nový nebo dlouhodobě populární neni problém. To už umí každá sekretářka, který někdo prozradil, že existuje server uloz.to – sekretářky se na něj sice většinou dostávaj tak, že zadají “uloz.to” do seznamáckýho vyhledávacího okýnka a pak kliknou na první odkaz, ale co se vyhledávání Lady Gaga, Bridget Jonesový a Fifty Shades of Grey týká, to už jsou naprostý profesionálky.
Horší je, když je člověk filmovej nebo hudební fanoušek a hledá na internetu věci neobvyklý. Něco, co kdyby výše zmíněná sekretářka viděla nebo slyšela, už by její život nikdy nebyl stejnej, chřadla by a šedla. Třeba první, vlastnim nákladem vydaný demo japonský drone-metalový kapely. Islandskej dokument o punkový scéně v Reykjavíku. Věci, který člověk nutně potřebuje mít, klidně by za ně i zaplatil – jenže není kde je koupit, takže nezbývá než hledat v zapadlejch internetovejch zákoutích.
Vždycky je to vzrůšo bloudit po obskurních internetovejch stránkách, zavírat automaticky vyskakující okna nabízející výhry modelů iPadů, který ještě ani neexistujou, nebo sex chat se třema přitažlivejma Japonkama najednou – člověk nikdy nemá jistotu, že nakonec najde, co hledá, protože bohužel ani na internetu pořád ještě není všechno. O to jsou sladší okamžiky, když na zapadlym ruskym serveru objeví vysněnej torrent nebo přímo spakovanej soubor s tim správnym jménem.
A o to hořčí jsou pak okamžiky, když se torrent se zasekne na 77,7 %, případně WinRAR požaduje pro rozbalení heslo. “Tak daleko, tak blízko,” šeptá si pak člověk zoufale, marně aktualizuje tracker nebo vkládá náhodný sekvence znaků, přičemž ani jedno pochopitelně k ničemu nevede. Takový okamžiky jsou plný čirýho zoufalství, mnohem horší, než kdyby po tom autorskym díle, co člověk pro další svůj duševní rozvoj prostě potřebuje, nebylo na internetu ani vidu, ani slechu.
Follow