#39 MATURITNÍ PLESY

Posted: Leden 25th, 2011 | Author: Achjo Bitch | Filed under: Achjo Bitch | 16 Comments »

Záliba v plesech je jednou z těch velkých domácích záhad, které asi nikdy neodhalím, ale někdy je lepší nevědět. Neřeknu nějakej hasičskej/ mysliveckej bál na venkově – pokud máte dobrou společnost a v tombole je karton cigaret, může to být, čistě teoreticky, sranda. Mě serou tradiční a hlavně teda maturitní plesy v Praze, resp. nechápu kde se bere ten zápal pro obleky, půjčovny šatů a masivní líčení, národní domy, šerpy a sbírání peněz do plachty.

Slavnostní nervozní napětí a slavnostní výrazy ve tvářích. Půlnoční překvapení. Moderátoři. Vaše velká chvíle. Okoralej chlebíček nebo arašídy a sklenička Bohemia sektu na baru s červeným ubrusem. Dojatý rodiče a prarodiče u očíslovanejch stolů. K tanci a poslechu hraje nějaká zábavovka s pekelnou zpěvačkou a překvapivým repertoárem (ty jediný mi na tom přijdou, když už nic, tak vtipný, jednou jsem viděla asi 60ti-letou paní zpívat TOHLE). Děsí mě ty klasický ohromný róby a účesy, nápisy na šerpách (většinou „je to asi 90x míň vtipnější než si myslíte“ – Otto, Simpsonovi), protože se mi prostě tenhle velký večerní styl – cz edice nepozdává a plesy samy o sobě jsou nuda. Ráda bych někdy zkusila ples, který znám z americkejch teenage komedií, třeba by mě to v limuzíně, se skaterockovou kapelou a punčem bavilo víc (jistá si nejsem).

Na imatrikulaci jsem nebyla, měla jsem to oficiálně povolené a můj vlastní maturitní ples byl dobrej hlavně proto, že jsem přece jenom byla nějak zapojena (a ne že bych se jen slepě dívala na nekonečný šerpování – což je na cizích plesech nejdelší část celýho plesu), protože mě moderátor ohlásil jako školní krásku a protože nám tam hrál Michal David a protože jsme se pak mohli převlíknout a jít na afterparty – a afterparty je vlastně ta nejlepší pasáž večera, protože už to je za normálních podmínek, v nějakém přirozenějším prostředí…