#384 ŽE NEMÁM ORIENTAČNÍ SMYSL

Posted: Červen 6th, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | No Comments »

A začíná to bejt docela vážný. Já teda nikdy nebyla vyloženě vhodnej typ na orientační běh, ale dokázala jsem si alespoň přibližně představit, odkud jsme na tohle náměstí přišli nebo kterým směrem je vesnice, do které míříme. Tyhle zlatý časy jsou už bohužel a tzv. pryč. Teď jsem ve stádiu, kdy v cizím městě nemůžu jít sama ani na roh pro cigára, protože bych se během půlhodiny mohla octnout na druhym konci města, na policejní stanici, kde bych fňukala, zatímco by benga volali Š., ať si mě přijde vyzvednout.

V Praze se, až na takový ty mindfuck části města typu Josefov a periferie (=necentrum), vyznám, ale běda, jak se ocitnu sama v cizím městě a nedejbože v cizině, kde nikdo neumí anglicky. Mám teď docela čerstvou zkušenost z tý Barcelony, kde jsme se chvíli procházeli cestou z večeře a já po chvíli nebyla schopná ani určit, na které straně je moře (podotýkám, že jsme byli od moře asi 2 bloky). Vždy, když jsem se nějakým nedopatřením dostala na začátek skupiny, neomylně jsem šla doprava, zatímco ostatní správně vytušili, že jít se má ve skutečnosti doleva. Pak jsem dokonce několikrát byla přesvědčená, že už „jsem doma“.

„Tady si to pamatuju, jojo, teď musíme tudy a pak už tam budeme, ne?“

Ne. Prej ne. A po chvíli se vždy ukázalo, že pravdu maj ti druzí a že já můžu bejt ráda, že vůbec poznám, jestli jdeme do kopce nebo z kopce (to je jednoduchý, to určuju podle toho, jestli mě bolej nohy, neasi). A abych pravdu řekla, já si dodnes pletu pravou a levou stranu (mám ve zvyku si ukazovat palce a ukazováčky – když to dává tvar písmene „L“, je to levá ruka, FTW).

A když máte vedle sebe schopné dobrodruhy, lidi, co maj místo mozku google street view a pamatujou si na krok přesně, kudy se kam jde, je to sice fajn, protože vám správně určí, kudy tudy cestička, ale na druhou stranu, mě tyhle lidi tak nějak tradičně serou.

Protože mě moc nebaví nemít pravdu…

«
»