Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #311 NEPLÁNOVEJ VEČÍREK V NEVHODNOU DOBU

#311 NEPLÁNOVEJ VEČÍREK V NEVHODNOU DOBU

Posted: Únor 21st, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | No Comments »

uÁuá. Tak tohle mě dokáže nasrat do šílený hloubky, že to až hezký není, ale jak říká Attila, aspoň mám jistotu, že takovou hloubku vůbec mám a že teda nejsem povrchní. Ono to možná vypadá jako malicherný a dětinský problém. Jenže to tak skutečně jenom vypadá, protože, jak název napovídá, jádrem hejtu je opravdu jedinečná a ne příliš častá kombinace dobrých lidí, skvělého místa, vtipné nálady, pádného důvodu ke srazu a… hromady práce doma na stole.

Dokážu překousnout to, že ze závažných důvodů nejdu na pivo s někým, koho vídám relativně často, protože věřím a doufám, že se nic nestane, pokud se sejdem až za dva dny. Neukousnu si hlavu, když musím nečekaně odjet z kavárny něco řešit na druhý konec Prahy, pokud k tomu tedy mám vážnej důvod a pokud to v kavárně vypadalo tak, že když se vrátím za 3 hodiny a nebo taky až příští úterý, nic se nestane. Ale ten vážnej důvod musí bejt vážně vážnej, nebudu chodit domů kvůli žehlení nebo stírání prachu, žejo.

Co mi ale trhá žíly, jsou situace, kdy spěchám na tramvaj a potkám sto let neviděnou kamarádku, která jde na víno s další sto let neviděnou kamarádkou a přemlouvá mě, ať jdu taky. Jsem zrovna v polovině druhé sklenice takového vína, přidají se k nám zábavní kamarádi a zrovna je půl sedmý a já před měsícem absolutně slíbila, že v sedm pohlídám malé děti a budu se s nima dívat na Bořka The Stavitele. A někdy si musím doslova urvat od huby tu nejlepší zábavu, která se večer náhle koná, jen proto, že ráno vstávám na schůzku a já spoléhala na to, že se vůbec nic dít nebude a já budu tak maximálně kalit čaj a fetovat knížku v posteli.

Vim, že sliby se maj plnit nejen o Vánocích, ale někdy je to prostě fakt těžký. Dobrá zábava se prostě naplánovat nedá, ta vám většinou přijde do cesty nevhod a nečekaně a tak v 50 % případů jí tam stejně musíte nechat, neotáčet se a jít po tý cestě dál.

I když to ve výsledku třeba zrovna není událost sezony,  ten pocit, že odcházíte někam, protože musíte, místo abyste byli někde, protože chcete, je prostě strašlivej.

Jak to zvládal Superman a jemu podobný, jít uprostřed rozjetýho mejdanu zachraňovat svět jakoby se nechumelilo, to teda vopravdu nechápu. Právě takové vlastnosti z něj patrně dělají superhrdinu.

«
»