Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #303 E-MAILOVÉ RÁNO

#303 E-MAILOVÉ RÁNO

Posted: Únor 9th, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | No Comments »

Já už jsem, naštěstí, docela dlouho takové to echt ošklivé e-mailové ráno po prospané noci nezažila, ale ještě stále si umím vybavit, jak je nepříjemný, a když o tom J. nedávno mluvila, úplně se mi to celé vybavilo a projel mnou mráz ještě horší, než bude teď o víkendu.

A že mi trvalo, než jsem se ke klidným ránům dopracovala. Fakt, že jsem doma offline, tomu taky dost pomáhá, ale spočívá to především v tom, že jsem si nastavila horní limit věcí, které mám na práci (a práce na tom, mít toho málo na práci, to je práce na celej život!). Čili jsem chtěla říct, že v těch minulých dobách stálého internetového připojení jsem zažila vzrušujících preinfarktových probuzení tolik, že o tom s klidem mohu napsat román tenhle hejt.

Vůbec nejefektivnější je, když to přijde nečekaně. Né v týdnu před deadlinem, né před začátkem semestru, né před důležitým rozhodnutím a spol, ale když dlouhodobě a pozvolna pracujete/řešíte jakýkoli projekt/studium/problém/cojávím a někde se vyjeví nějaká porucha nebo závada nebo mezilidskej hejt, který si žádá neodkladné (vy)řešení. Probudíte se s představou teplého čaje, poslechu oblíbené hudby, přečtení si novinek na super.cz (dejme tomu), jenže místo toho jako první věc po zatípnutí budíku zmerčíte alert sms od někoho, kdo by vám normálně v noci ani ráno jen tak nepsal a když už vám píše, můžete vsadit boty, že to nebude „Přeju pěkný den a vstaň pravou nohou, krasavice!“

A taky že ne. Místo původního plánu nastává zoufalý plán B – rychlé otevření e-mailu a „poblití se dovnitř“ z toho, co se stalo, zatímco jste spali. A vy teď v pyžamu, bez čaje, aniž byste věděli, co nového se stalo v Uhříněvsi, musíte projít velkou řadou mailových vláken a pochopit v čem a kde a proč se stal ten problém a co nejdřív se k němu postavit (ideálně čelem) a začít telefonovat, zachraňovat, nefňukat a šéfovat.

Ano, jistě, k práci a životu to patří, o tom mě poučovat nemusíte. Ale když to přijde nečekaně, podle, zezadu a spadne to na vás, nic netušící a zrovna probuzené, je to… no minimálně NEČESTNÉ A NESPORTOVNÍ!

…jak jako bohužel to nakonec nepůjde, protože se špatně podíval do diáře…

«
»