#289 PRACOVAT POZDĚ NA NĚČEM, CO MĚ PAK ZAČNE BAVIT, ALE UŽ NA TO NENÍ ČAS

Posted: Leden 20th, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 1 Comment »

Je tu už zase zkouškové období (nějak chodí čím dál dřív, se mi zdá) a s ním i výše popsanej problém. Domácí práce, eseje, učení se na zkoušky a v mém případě je to dokonce jenom jeden konspekt (a jedna bakalářka). Přiznávám, že tenhle hejt píšu skutečně hlavně pro sebe a že doufám, že díky a skrzevá něj najdu tu správnou vnitřní motivaci, protože mě ta škola začíná docela nervovat, ale zatím mám dojem, že kdybych tu knížku otevřela, ruce mi upadnou a tak nad tím jenom přemýšlím a nervuju se čím dál víc a pak už nejsem schopná se na tu knihu ani podávat a tak dále, je to začarovanej kruh, no co vám budu povídat, žeáno.

Ale z historie mého studia vím, že když se do něčeho pouštět zubynehty nechci do doby, kdy je termín odevzdání blízko (jedna hodina až jeden den) a nedá se dělat nic jiného než skutečně dělat a ponořit se do daného tématu, nejednou mě to, jako na potvoru, začalo zajímat a bavit. Kolikrát mi bylo skoro až i smutno, že času je málo a já si ani nestihnu přečíst všechny ty ukrutně zajímavé zdroje. A vždy si slibuju, že příště to takhle nebude, že i kdyby to bylo bůhví co, začnu s tím brzy a včas a ono mě to začne bavit a pak nebudu nešťastná a víte co si myslím? Že takhle to nefunguje.

Zkoušela jsem začít psát až v nepřiměřeném předstihu a fakt mě to, dle prvního očekávání po zadání tématu, sralo. Ta vnitřní motivace žádná, vnější taky ne a vůbec mi to, kupodivu, nešlo, některá školní zadání prostě člověka chytnou až když mu skorem nic jiného nezbývá a začarovanej kruh zůstává začarovanym kruhem.

Neřikám, že to platí na úplně celé studium. A může se to člověku stát samozřejmě i v úplně jiné situaci, jak intelektuální tak manuální (začalo vás taky někdy vášnivě bavit sekat dřevo těsně před odjezdem z chalupy???), ale jak říkám – tento hejt je skutečně hlavně pro podporu mé bídné vůle zatnout zuby, otevřít knihu a napsat konspekt.

«
»