#273 DOČÍST DOBROU KNIHU

Naučila jsem se číst asi ve třech letech a od té doby zkrátka a dobře ČTU. Rychle a ráda. V případě nouze či nudy nepohrdnu ani pěkným letákem nebo složením na krabici od čaje – když potřebuju číst, nejde to zastavit. S postupem času, přibývajícími povinostmi a ubývající vůlí vyhradit si na čtení dostatek prostoru se samozřejmě objem přečtené literatury a frekvence čtení rapidně snižují. A já trvám na tom, že vůbec nejintelektuálnější období mého života již proběhlo, a to mezi 1. – 5. třídou ZŠ, kdy jsem, kromě školní docházky, milovala encyklopedie a naučné slovníky, a můj takzvaný rozhled/přehled dodnes pevně stojí na základech, vybudovaných v dětství.

Tato krásná éra se postupem času zkrouhla na prosté „Kdesi jsem četla, žééé…“ a možná právě proto jsem byla na gymplu označována za lidového intelektuála (ale já jsem na to docela pyšná). Já se navíc nebojím si přečíst oblíbené tituly libovolněkrát po sobě, ale někdy v listopadu už jsem se (na sebe) nasrala a teď už to nějaký ten pátek (nebo dva) vypadá tak, že si čas a chuť na nové, bezvadné, slavné a mnou nepřečtené knížky prostě udělám. Knihu, která mě nezačne do 2/4 bavit odhazuji v dál, ale já mám docela na knihy štěstí a mít štěstí na knihy stejně skončí špatně. Protože cca v 3/5 napínavé, dobrodružné, legrační, smutné nebo jinak zajímavé knihy mi dojde, že to jednou skončí. A že nechci, aby to skončilo.

A teď se nemůžu rozhodnout, jestli to dočíst co nejdřív a zkrátit tak agonii čekání na to, „jak to teda celý dopadne“ anebo jestli vydržet číst si to po lehoučku, po dávkách a odtrhávat si stránky od huby, aby mi počtení vydrželo co nejdéle. Většinou to teda dopadne tak, že si čtu na večeři, na záchodě, v koupelně, v posteli, v tramvaji, ve škole a je mi jedno, že kvôli jednomu odstavci to nemá ani cenu vytahovat a celou dobu mě, krom obsahu dané publikace, trápí blížící se konec. Neodvratitelný a nezastavitelný poslední zaklapnutí a čau nazdar, bylas dobrá, knížko.

A pak nezbývá než si říct jéé to bylo dobrý, otráveně se vzpamatovat a vrátit do reality a napsat o tom hejt.

Follow

Naučila jsem se číst asi ve třech letech a od té doby zkrátka a dobře ČTU. Rychle a ráda. V případě nouze či nudy nepohrdnu ani pěkným letákem nebo složením...