#222 DLOUBÁNÍ DO SVÍČEK

Posted: Říjen 13th, 2011 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 11 Comments »

Včera jsme se takhle se Š. a se Š. dostali k tématu svíčky, pyromanie, plamínky (moc plamínků), sirky a vosk a mně došla nesmírně zajímavá věc. Strašně mě sere, když si někdo v hospodě u stolu při debatě vezme do ruky čajovou svíčku (Attila se ptá proč je to čajová svíčka a já to nevim, vy jo?) a začne se v ní rejpat. Od někoho, kdo celý dětství trávil nad plamenem a z vosku si dokázal postavit celé městečko, to zní fakt trochu divně, že?

No tak lidi se prostě mění. Nikdo mi nemůže omlacovat o hlavu mojí minulost, která spočívala v obsesi ohněm, protože lidé se mění, tyvole. Maminka přede mnou, podle hesla oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, Achjo Bitch!, schovávala všechny potenciální zdroje zla, ale já si vždy našla cestu, kterak vykřesat plamen. Založila jsem si drobnou manufakturu na ohořelé papíry AKA pergameny. V encyklopediích mě nejvíc fascinovaly kapitoly o tom, jak si lidé v pravěku vyráběli blahodárný oheň pomocí křesáním kamenů a třením dřívek a taky mě dost rajcovala představa vlastní lupy, kterou se (za slunečného počasí) dá zapálit cokoli. Třeba svíčky.

Jak já milovala hrabat se sirkami nebo jen tak holýma prstama ve vosku… přelejvat tekutý vosk z jedné do druhé a zasrat tím celý stůl a celé okolí a ideálně i nějaké hodobóžové oblečení. Předvádět kolotočářskej trik „pití vosku“. Ježíškovi jsem si pravidelně psala o  100ks pytel čajovek z IKEA. Pak jsem nějak na tenhle koníček zanevřela, asi jsem neměla čas nebo co, nu a meanwhile se to přelilo z lásky do nenávisti, já vám říkala, že ta hranice je tenká!

Nějak jsem si až do včerejška neuvědomovala, že tomu tak je. Ale zpětně musím uznat, že posledních pár let jsem vždy byla poněkud neklidná, když někdo v mé bezprostřední blízkosti popadl svíčku a začal s ní dělat psí kusy. Jen tak si povídáte a do toho někdo rozptyluje svou pozornost a drobí kolem sebe tu bílou mazlavou sračku. Má pak od toho prsty a všechno a celej stůl je pak kromě běžného bordelu (kterého nebývá málo) ještě navíc od zkurvosku… Y U NO STOP DOIN IT?!

Až mě jednou někde potkáte nebo poznáte, tak to prosím nedělejte. Nebude to dobrý a nebudu se tomu ani smát.

Protože dyž si budete hrát s voskem dostatečně dlouho, skončíte na Fleru jako prodejce voskové bižuterie a to nechcete.

«
»