#219 FRANZ STRAKA VE SLAVII

Musim přiznat, že když jsem se o angažmá Františka Straky ve Slávii dozvěděl, nejdřív mě to vůbec nesralo, právě naopak. Večírek, kdy jsem přiopilý chodil od slávisty ke slávistovi, šeptal jim do ouška “hádej, kdo bude vašim novym trenérem, smíš třikrát” a po třech marných odpovědích jim s potměšilým chichotáním nechal strašlivou poznati jistotu, byl vlastně docela vydařenej.

Já Franze nikdy vysloveně neadoroval, vždycky mi přišel spíš jako motivátor než nějakej taktik (he he, což by se teda letos slávistickejm salátům v boji vo nesestup určitě hodilo) a to jeho srdcařství bylo na mě trochu moc. Nutno přiznat, že se Spartou jako trenér minimálně v Česku výsledky měl; samozřejmě se nabízí otázka, jestli by je tenkrát se stejnym týmem neměla i cvičená vopice, ale vzhledem k tomu, že před ním je neměl Kotrba, kterej s přivřením obou vočí je o trochu lepší trenér než cvičená vopice, tak se odpověď nabízí stejně samozřejmě. A rozhodně způsob, kterým se s ním Sparta tenkrát rozloučila byl fuj, Křetínský, styď se!

Ale jak říkám, nejdřív mě to celý nesralo, nejdřív jsem se bavil. Jenže pak se mi to začalo honit hlavou a postupně mi došlo, že jsem vlastně nasranej. Samozřejmě mě to nemusí srát tolik jako slávisty; jako sparťan mám pocit, jako kdybych zjistil, že moje bejvalá holka byla kurva. Slávisti musej mít pocit, jako kdyby s tou kurvou museli chodit.

Takže sorry, Franzi, nepřeju ti nic špatnýho, ale jít do klubu, kde tě budou diváci nenávidět a hráči z tebe mít prdel (ty vole, přece nejde nemít prdel ze Straky, když byste seděli ve slávistický kabině), nebyl dobrej nápad, ale vyžer si to sám. A do Sparty se pak už, prosim pěkně, nevracej.

Follow

Musim přiznat, že když jsem se o angažmá Františka Straky ve Slávii dozvěděl, nejdřív mě to vůbec nesralo, právě naopak. Večírek, kdy jsem přiopilý chodil od slávisty ke slávistovi, šeptal...