#207 ČEKÁNÍ U DOKTORA

Samozřejmě, jakýkoliv čekání je vopruz, to neni žádná novinka. Čekání u obvoďáka, když k němu přijdu s rýmičkou, je vopruz vo to větší, že je mi na umření a každá desetiminutovka zimničnejch záchvatů v čekárně je jako hodina a při každym otevření dveří a vykouknutí sestry se člověk opájí marnou nadějí, že už se ozve “tak pane Attila, pojďte”, a každý další zklamání způsobuje ještě hlubší propadnutí trudnomyslnosti.

S timhle vlastně ani žádnej zásadní problém nemám; tak nějak chápu, že když přijdu k doktorovi nezván, nečekán, je nenulová šance, že si na něj budu muset nějakou chvíli počkat. Jasně, šla by vymyslet spousta způsobů, jak odbavování pacientů u obvoďáka zjednodušit a zkomfortnit, ale chápu, že očekávat, že se ve třetim tisíciletí budou smysluplně používat technologie, který třetí tisíciletí nabízí, by bylo naivní.

Co mě ale sere nehorázně, jsou objednaný návštěvy u doktorů. Všelijaký vyšetření u specialistů, na který se člověk objedná na přesnou hodinu, ostrá sestřička ho ještě do telefonu preventivně seřve, že jestli přijde pozdě, tak má smůlu – takže člověk leští zadkem koženkovou sedačku radši pět minut předem, jenže z ordinace o něj neni žádnej zájem. Jasně, čtvrt hodiny po domluvenym termínu vykoukne sestřička a vezme si kartičku pojišťovny, ale jinak se člověk nedozví ani zbla.

Jako jasně, chápu, že medicína neni absolutně predikovatelnej obor, chápu, že na nějakýho pacienta může doktor potřebovat víc času, než si původně myslel, chápu, že mu může přijít akutní případ, co neni objednanej, ale je kurva takovej problém, aby mi ta sestřička, co si bere mojí kartičku, řekla něco ve smyslu: “Moc se omlouvám, pan doktor má skluz, před váma vezme ještě tři pacienty, takže přijdete na řadu nejdřív za půl hodiny, skočte si ještě na kafe, jestli chcete.” Ne, nebyl by to problém, a komfort současnýho zdravotnictví, který se mnohde ještě pořád nevymanilo ze socialistický doktríny, že felčar je pán a pacient kmán, by to s minimálníma nákladama zvýšilo nezanedbatelným způsobem.

Follow

Samozřejmě, jakýkoliv čekání je vopruz, to neni žádná novinka. Čekání u obvoďáka, když k němu přijdu s rýmičkou, je vopruz vo to větší, že je mi na umření a každá...