Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #103 TRAMVAJE, CO JEZDÍ O NĚCO DŘÍV

#103 TRAMVAJE, CO JEZDÍ O NĚCO DŘÍV

Posted: Duben 26th, 2011 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 4 komentáře »

Mám pocit, že se tu až překvapivě málo věnujeme Dopravním podnikům a voserům, které pod ně spadají – a že jich je až hamba. Vše se ale chystáme napravit, don’t worry a já s tim začnu teď hned, žádný odkládání…

Tramvaje, co jim je nějakej jízdní řád leda tak k smíchu, mě historicky serou 1) od té doby, co existuje idos.cz a 2) od té doby, co jezdím nočním MHD. Teda na takové to denní ježdění už idos fakt nepoužívám, nemá to cenu, tam tomu vládne úplnej chaos a díkybohu jezdím tramvají č. 22, která (pokud nemám ultra smolný den), jezdí tzv. pořád (do nějakejch větších exotik se radši moc nepouštim a když to smrdí autobusem z Kačerova a přestupem na jiný autobus někde za sídlištěm, radši nejedu nikam nebo počkám až mě tam někdo hodí autem, protože tam to určitě jezdí jinak, než má, a já nebudu čekat půlhodiny na další spoj někde in the middle of nowhere). Takže dobrý, no, s tímhle jsem relativně smířená a vím, že přes den je prostě lepší chodit po městě pěšky než s vytisklym idosem v ruce.

S čím se ale nesmířím NIKDY, jsou dřív jezdící noční tramvaje. Tak DOPÍČE, když to jezdí 2x, slovy dvakrát, za hodinu, tak přece nemůže být tak těžký prostě počkat na tý zastávce až dokud nebude ten pravý čas odjet ha?! Nemám na taxík/nechci jet taxíkem/whatever, jdu právě tak akorát na zastávku, protože VÍM, v kolik mi to jede, a pro všechny případy mám na mobilu hodinky o 2,5 minuty napřed, už jsem v zásadě skoro tam a najednou kolem mě projede ta moje tramvaj. AHA, tak to už ji asi fakt nestihnu. Uá. Nekonečných třicet minut trapně zevlovat kolem Národky/Lazarský, sledovat lidi s gyrosem, černochy s koksem, vyžilý štětky s kabelkou, ožralý turisty s mikinou Prague drinking team nebo trapný lidi, který znáte od vidění a už ani nevíte, jak se jmenujou, a musíte se s nima bavit… Nebo ultrapeklo, když vám to o minutu dřív ujede na nějaké periferní zastávce, to je úplně bez komentáře, žejo.

Je to zrada a podporuje to ty konspirační teorie o tom, že řidiči tramvají nesnášej lidi.

Jo a bonusovej forever-never-more patří noci loni v prosinci, když začlo sněžit a pro jistotu nejezdilo vůbec Nic a já v tom sněhu ztratila peněženku a když jsem kňourala v tý pizzerii i důstojnost.

A pak… po půlhodinové přehlídce ztraceného času nastoupíte dovnitř a tam je tohle a bůh definitivně přestává existovat. Za dnešní námět děkuju M. Dvořákovi (na obrázku zcela vlevo), který se v opuštěných tramvajových zastávkách vyzná jako málokdo.

«
»